Objednávky skleněných láhví na víno je třeba realizovat až s ročním předstihem

Obal prodává. Nejen etiketa, ale i samotná láhev je tím, co odlišuje produkty vinařů mezi tisíci dalšími na trhu. Navíc prodat víno bez kvalitní skleněné láhve je v moderní společnosti dnes již takřka nepředstavitelné. Vinaři bohužel často nechávají objednávky láhví na poslední chvíli a pak jsou překvapeni, když jejich poptávka není uspokojena. O problematice výroby vinařských láhví jsme hovořili s Ladislavem Darmovzalem, vedoucím prodeje láhví společnosti VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s. se sídlem v Kyjově, která je jedním z předních výrobců skleněných obalů v České republice.

Včasná objednávkamá vždy přednost

„Vzhledem ke složitostem výrobního procesu v naší společnosti, který není zaměřen pouze na produkci vinařských láhví, velmi doporučuji vinařům objednat si sklo minimálně s ročním předstihem. Tedy již v této době objednávat u svého dodavatele na příští sezonu," upozorňuje Ladislav Darmovzal. Společnost VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s. počítá sice s určitými rezervami ve svých skladových kapacitách, ze kterých je možné uspokojit drobnější poptávky, ale větší objemy láhví je možné dodat pouze na základě včasných objednávek. „Každá solidní firma má dnes určitý podnikatelský plán s výhledem na další léta a měla by být schopna alespoň z osmdesáti procent odhadnout objemy produkce v následujícím roce a na základě toho učinit předběžnou objednávku u svého dodavatele láhví," radí Ladislav Darmovzal. „Akutní poptávku je možné realizovat i dovozem láhví ze zahraničí, ale tam si pak musí vinař připlatit. Tyto láhve jsou v porovnání s našimi zhruba o padesát procent dražší," konstatuje Ing. Miloš Balga, jednatel společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o., která je zástupcem firmy VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s. pro jižní Moravu. „Myslím si, že pro vinaře na jižní Moravě jsme dostupní, ale musíme navzájem respektovat své potřeby a možnosti, jinak to nejde. A bez dlouhodobého plánování to rozhodně nepůjde, podobně jako to nejde na západě," dodává Ladislav Darmovzal.

Miliony kusů skla

Proč vlastně nelze řešit objednávky operativně tak, jak by si někteří vinaři přáli? Výrobní proces má jasně definované postupy a každá změna znamená zastavení linky a s tím spojené ztráty. „Technologie a sytém výroby nám neumožňují vyrábět láhve tak, jak by vinaři chtěli. V Kyjově ročně vyrábíme cca 750 milionů kusů skleněných výrobků a z devadesáti procent musíme rok dopředu vědět, co a v jakém sledu budeme na našich linkách produkovat. Provoz jede čtyřiadvacet hodin denně, tři sta šedesát pět dní v roce, včetně svátků a nedělí. Můžeme například operativně s tříměsíčním předstihem změnit plány produkce bílého skla, ale rozhodně to nejde u skla barevného, které je vinaři nejvíce žádáno. Každá změna v technologickém procesu trvá několik hodin až několik dní, kdy linka v podstatě stojí, a to jsou obrovské náklady navíc," popisuje složitosti výroby Ladislav Darmovzal. Další věc, která firmu zatěžuje, jsou skladové kapacity, které také nejsou nafukovací. Kyjovská sklárna disponuje krytými prostory i volnými plochami ke skladování s kapacitou hotových výrobků, jenž zabezpečuje 3 měsíční potřebu zákazníků.

Odchylky jsou v normě

Vinaři v některých případech upozorňují na to, že láhve, které si objednali, mají různé odchylky ve velikostech a tvaru. I když se jedná jen o milimetry, mají pak problémy například při etiketování. Zástupce firmy VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s. Ladislav Darmovzal vysvětluje, proč nemohou být všechny láhve zcela identické. „Tavící teplota skla je 1600 °C, při zchlazování je to stále ještě několik set stupňů. Pořád je to živý materiál, který pracuje. Máme samozřejmě dané parametry, pracujeme podle evropských norem, do kterých se musíme vejít, ale určitá tolerance tam vždycky je. Na druhé straně také záleží i na tom, jak mají vinaři seřízené etiketovací stroje, tam jsou obvykle také rezervy," konstatuje Ladislav Darmovzal.

O výrobě skla

A jak se vlastně dnes vyrábí sklo? Ručně foukané sklenice jsou už dávnou historií. Většinu operací vykonávají stroje řízené výpočetní technikou, takže lidská ruka se už skla téměř nedotkne. Výroba ve společnosti VETROPACK MORAVIA GLASS odpovídá především díky vysokým investicím světové špičce. K výrobě skla se používají přírodní suroviny jako sklářský písek, dolomit, vápenec, živec a dále soda, vyráběná z přírodní kuchyňské soli. Velmi důležitou vstupní surovinou jsou však skleněné střepy, jejichž podíl může v případě zelené skloviny dosahovat bezmála 100 %. Sklářský kmen se po dopravnících přesunuje do tavicích sklářských van, v nichž se při teplotě 1500° až 1600° C roztaví. Po dokonalém roztavení je žhavá sklovina z van přiváděna do tvarovacích strojů. Kapky žhavé skloviny, přesně odstřihnuté dle velikosti právě vyráběných lahví, jsou v předních formách vytvarovány do hrubých prvotních tvarů. Teprve v konečných formách dostávají obaly svou definitivní podobu. Než výrobek opustí linku, projde ještě horkým pokovem pro zlepšení pevnosti: na jeho povrch je nastříkána organická sloučenina cínu. Aby do ruda rozpálené lahve či sklenice nepraskaly, jsou postupně ochlazovány v chladicích pecích, takže je opouštějí s teplotou okolo 100° C.

Petr Hynek