Přihlásit se pomocí Google
Ozelenění nových výsadeb - BS vinařské potřeby
Péče o půdu je v nové výsadbě révy vinné velmi důležitá.
Péče o půdu je v nové výsadbě révy vinné velmi důležitá. Je třeba vytvořit optimální podmínky pro zapěstování pěstitelského tvaru a vývoj kořenového systému. Základ kořenového systému se vytváří především v prvních několika letech po výsadbě.
Dobře zapěstovaný kořenový systém je základem vitality, výnosu, kvality a životnosti vinice. Velkým nebezpečím je v nových výsadbách eroze a zhutnění půdy. Rizikový je zejména pohyb mechanizace po vlhké půdě, který zesiluje zhutnění půdy (Obrázek 1). Hluboké pojezdové koleje po pohybu mechanizace negativně působí na strukturu půdy. Zhutnělá půda potom omezuje rozvoj kořenového systému. Kořenový systém je následně velmi omezí a zároveň dochází k příznaku nedostatku živin u révy vinné.
Ve skutečnosti se nejedná o nedostatek živin v půdě, protože před výsadbou se většinou upravuje obsah živin v půdě. Jedná se ale o nemožnost příjmu živin kořenovým systémem. Réva vinná přijímá živiny kořenovým vlášením. Ve zhutnělých půdách však klesá hmota jemných kořenů a tím pádem klesá i sorpční kořenová plocha pro příjem živin. Zhutnělé půdy jsou často také extrémně vlhké a i tato skutečnost může omezovat příjem živin.
V nových výsadbách a zhutnělých půdách se často projevuje nedostatek mikroprvků. Tyto příznaky se na listech objevují často během konce června až července. V tuto chvíli je už však značně obtížné řešit problémy v nových výsadbách.
Problémy se zhutněním půdy je třeba řešit především preventivně a předcházet jim. Jednou z cest jak omezit zhutnění půdy je ozelenění meziřadí ve vinicích. Možnosti a způsob ozelenění přirozeně závisí na vláhových poměrech ve vinici, protože nesmí docházet k omezení růstu révy.
Na druhé straně je třeba konstatovat, že v suchých ročních je půda sušší a tím pádem také méně náchylná k utužení. Vysoká náchylnost půdy ke zhutnění se projevuje hlavně ve vlhkých ročnících a dostatek vláhy je také příznivý pro využití ozelenění.
V nových výsadbách je možné využívat dva způsoby ozelenění:
- Krátkodobé ozelenění již v roce výsadby.
- Trvalé ozelenění od 2. roku po výsadbě.
Krátkodobé ozelenění již v roce výsadby
Krátkodobé ozelenění je vhodné využívat v závislosti na půdní vláze a zejména ve vlhčích ročnících. Krátkodobé ozelenění současně plní také funkci zeleného hnojení. O směsích pro krátkodobé zelenění bylo detailněji napsané v minulých aktualitách. V nových výsadbách je však třeba ozelenění zapravit dříve do půdy než v plodné vinici. Ozelenění nesmí výrazně přerůstat rostoucí sazenice a zhoršovat mikroklima ve vinici. Ozelenění je proto vhodné zapravit do půdy ve stavu, který ukazuje obrázek 2.
Trvalé ozelenění do nové výsadby
Trvalé ozelenění se do nové výsadby vysévá nejčastěji ve 2. roce po výsadbě a zůstává ve vinici po dobu 2 až 3 let. Výsev závisí na vitalitě nové vinice. Pokud je v prvním roce ve vinici možné pozorovat růstové problémy, není vhodné vysévat trvalé ozelenění, ale využívat pouze krátkodobé ozelenění, které daleko lépe plní funkci zeleného hnojení a zlepšování struktury půdy. V minulosti se k trvalému ozeleňování nových výsadeb vyžívala rakouská směs Rebenfit.
.Jednou z možných směsí využívaných k trvalému ozelenění do nové výsadby je následující směs: jetel inkarnát, lnička setá, tolice dětelová a jetel plazivý. Tato směs se nazývá ZELENÉ HNOJENÍ PRO VINICE PŘED VÝSADBOU. Obrázky 3 a 4 ukazují vývoje směsi v roce 2016.
K trvalému ozelenění nových výsadeb je dále možné využívat kombinace následujících druhů: pohanka obecná, lnička setá, jetel plazivý, jetel inkarnát, tolice dětelová, komonice bílá, hrachor setý, ředkev olejná.
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
