Nabídka produktů
Košík0

V košíku zatím nic není

Nejprodávanější zboží

Způsoby doručení

  • Osobní odběr 17 Kč
  • Česká pošta od 85 Kč
  • Zásilkovna 73 Kč
  • Přepravní služba od 115 Kč
Důležitost půdního rozboru před výsadbou vinice - BS vinařské potřeby

Důležitost půdního rozboru před výsadbou vinice - BS vinařské potřeby

Vinice

Provedení půdního rozboru před výsadbou je zcela zásadním krokem před výsadbou nové vinice.

Provedení půdního rozboru před výsadbou je zcela zásadním krokem před výsadbou nové vinice. Na základě výsledků půdního rozboru je potom možné doporučit vhodné předvýsadbové hnojení.

Hnojení před výsadbou je potom velmi efektivní, protože dojde k úpravě obsahu základních živin a hnojení je možné rovněž velmi jednoduše provést, protože na ploše není ani drátěnka ani révové sazenice. K zapravení hnojiv potom dojde v rámci hluboké orby nebo rigolace, před výsadbou vinice. Ve vinici s drátěnkou je potom již praktické hnojení obtížnější, protože se musí hnojiva většinou zapravovat hloubkově a pro aplikaci organických hnojiv je často problém najít vhodné rozmetadlo do úzkých meziřadí.

Jaké parametry se při rozboru půdy před výsadbou stanovují a jaký mají význam pro révu vinnou:

pH půdy – je základním parametrem při půdním rozboru, který naznačuje přijatelnost živin. Optimální pH půdy pro pěstování révy vinné je mezi 6,0 – 7,3. Při nižších nebo vyšších hodnotách pH se již může omezovat rozpustnost některých živin a klesat jejich přijatelnost révou vinnou. Větší riziko, z pohledu příjmu živin představují půdy v kyselé oblasti (okolo 5,5 a nižší), které mohou omezovat i přijatelnost makroprvků.

Obsah humusu – je ukazatelem úrodnosti půdy a naznačuje možnosti pěstování révy vinné, zejména z pohledu ozelenění vinic. Humus pozitivně působí na biologické, chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Organická hmota v půdě zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, zejména podporuje tvorbu drobtovité struktury půdy, podporuje stabilitu agregátů, v pórovitost půdy a dobré zasakování vody do půdy. Tyto změny výrazně přispívají k omezení eroze a nižšímu sklonu k utužení půdy, při pojezdech mechanizace. Trvalý humus přispívá k zlepšení půdní struktury a kationtové výměnné kapacitě. V rámci kationtové výměnné kapacity dochází k poutání živin, které se později pomalu uvolňují. Živný humus představuje organické látky, které podléhají jednoduše mineralizaci, dochází k jejich uvolňování a představuje rychlý zdroj živin. Obsah humusu v půdě proto naznačuje možnost přijatelnosti živin. Dále může být také nepřímým ukazatelem obsahu dusíku v půdě, který se prostřednictvím mineralizace může uvolňovat. Samotný dusík totiž nemá význam při rozboru půdy před výsadbou stanovovat, protože je v půdě pohyblivý a vyplavuje se. Při výsadbě pak může být v půdě zcela odlišný obsah, než při rozboru. Dusík se zároveň dostane do půdy prostřednictvím organických hnojiv, které se často využívají před výsadbou vinice. Na základě půdního druhu a obsahu humusu je potom možné rozhodnout o vhodném způsobu ozelenění vinice.

Draslík (K) – je zcela klíčový makroprvek pro révu vinnou, protože ovlivňuje fyziologické, biochemické a enzymatické děje, které v révovém keři probíhají. Nedostatek nebo nepřijatelnost draslíku se vždy výrazně projeví na listové ploše keře a také na hroznech. Je důležitý zejména pro hospodaření rostliny s vodou a ovlivňuje činnost průduchů. Optimální výživa draslíkem je proto velmi důležitá při stresových situacích vyvolaných nedostatkem vody. Optimální zásoba draslíku v půdě proto omezuje stres způsobený nedostatkem vody. Draslík také ovlivňuje enzymatické změny v révovém keři. Má velký vliv na zrání a kvalitu hroznů, velmi výrazně ovlivňuje průběh fotosyntézy a akumulaci cukrů v bobulích. Daleko výrazněji se však podílí na změnách kyselin, zejména kyseliny vinné a hodnoty pH v hroznech. Draslík v půdě se podílí, společně s dalšími minerálními látkami, na ovlivnění hodnoty extraktu vín.(Obrázek 1)

Nedostatek draslíku

Fosfor (P)  – je důležitý makroprvek pro plodnost révových keřů. Fosfor významně ovlivňuje fyziologii révového keře, a to plodnost, růst kořenů i vyzrávání jednoletého dřeva. Představuje důležitý zdroj energie pro průběh fotosyntézy. Fosfor ovlivňuje kvašení moštu, obsah kyselin a stabilitu barviv ve vínech. Pozitivně se projevuje v tvorbě aromatického charakteru vína.

Hořčík (Mg) – je velmi důležitý pro správné fungování listové plochy keřů. Hořčík má největší význam jako stavební součást chlorofylu, proto ovlivňuje fotosyntézu. Hořčík se podílí také na tvorbě aminokyselin, zlepšuje transport asimilátů v rostlině a zdravotní stav hroznů.(Obrázek 2)

Nedostatek hořčíku

Vápník (Ca) - Vápník představuje důležitý makroprvek, který se podílí na stavbě a fyziologických funkcích révového keře. Podílí se zejména na stavbě buněčných stěn a na reakcích s organickými kyselinami. Jako důležitá složka půdního humusového komplexu podporuje zásobenost révového keře živinami a vodou. Vápník by bylo možné označit za prvek odpovědný za „půdní zdraví“ a zásadním způsobem ovlivňuje přijatelnost živin révou vinnou. Obsah vápníku není možné zaměňovat s obsahem aktivního vápna!

Poměr K/Mg - Významný je antagonismus draslíku a hořčíku. Poměr mezi draslíkem a hořčíkem by se měl pohybovat v rozmezí 1,7 : 1 až 5 : 1. Optimální hodnota je 2 : 1. Poměr větší než 5 : 1 vede k projevu nedostatku hořčíku u révy vinné. Díky antagonismu mezi draslíkem a hořčíkem může při přehnojení hořčíkem docházet k blokaci příjmu draslíku a zesílení příznaků nedostatku draslíku. Hořčík se může uvolňovat do půdy i díky zvětrávání minerálů s podílem hořčíku. Projevem nevhodného poměru K/Mg může být také abiotické vadnutí třapiny hroznů nebo vadnutí hroznů.

Kromě těchto základních parametrů, které by měly být součástí každého půdního rozboru, je možné stanovovat ještě některé doplňkové parametry, které umožní kvalitnější přípravu půdy před výsadbou nebo výběr podnože a odrůdy:

Kationtová výměnná kapacita (KVK) přímo závisí na zastoupení koloidních částic v půdě. Při výměně kationů mezi půdním roztokem a sorpčním komplexem dochází za určitých podmínek k rovnovážnému stavu. Existence dynamické rovnováhy mezi ionty v půdním roztoku a mezi poutanými ionty způsobuje, že jsou po odčerpání rostlinou uvolňované ze sorpčních vazeb do půdního roztoku. Ionty mohou být potom absorbované kořenovým systémem.

Obsah aktivního vápna v půdě je velmi důležitý při výběru vhodné podnože. Z vinohradnického pohledu se vápnem rozumí uhličitan vápenatý. Obsahem aktivního vápna v půdě se rozumí pro révu přijatelný podíl z celkového vápna v půdě, tj. podíl vápenatých částic pod 0,002 mm. Při výběru podnože je důležitý celkový obsah vápna, ale zejména obsah aktivního vápna. S vysokým obsahem aktivního vápna může, při špatné volbě podnože, souviset chloróza způsobená nepřístupností železa. Vysoký obsah aktivního vápna může omezovat příjem iontů železa z půdy. Příznaky této chlorózy způsobují žloutnutí listové čepele, kdy žilnatina zůstává zelená. Tento typ chlorózy souvisí obvykle od vrcholu letorostu, směrem od nejmladších listů k nejstarším. Postupně dochází k nekrotizací listů a jejich opadávání. (Obrázek 3)

Nedostatek železa se projevuje nejprve na nejmladších listech

Dalším možným parametrem, který je možné stanovit při půdním rozboru jsou mikroprvky, které i když jsou v půdě přítomné v malém množství, mají důležitý význam pro určité fyziologické děje u révy vinné. Často jsou spojené s některými chlorózami a sprcháváním květenství, případně i komplexně s odkvětem a plodností révy vinné. Většinou se stanovují tehdy, když se vyskytly některé výše uvedené problémy ve staré výsadbě, která byla na pozemku připravovaném pro novou výsadbu.

V nabídce služeb najdete 3 druhy půdních rozborů. Pokyny pro odběr půdního vzorku najdete ZDE


Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.