Odborná poradna

Je čas pro výsev směsí pro trvalé ozelenění vinic

BS Vinařské potřeby
07. dubna

Směs VINICE EXTRA  Směs VINICE EXTRA pohled do meziřadí vinice
Směs VINICE EXTRA - detail                                              Směs VINICE EXTRA - pohled do meziřadí vinice.

Druhově bohaté ozeleňovací směsi mají mezi vinohradníky svoje příznivce a odpůrce. Doba, po kterou, se v našich vinicích využívají, však ukázala, že výhod je více než nevýhod.

Za základní ukazatel výhodnosti směsí je možné považovat obsah asimilovatelného dusíku v moštu. Tento ukazatel totiž přímo souvisí s podmínkami ve vinici. Největší množství dusíku získává rostlina z půdy. Závisí jednak na úrodnosti půdy a obsahu organické hmoty v půdě. Organická hmota je bohatým zdroje dusíku a na půdních podmínkách závisí, v jaké míře se bude dusík z organické hmoty uvolňovat a stávat se přístupný pro révu vinnou. Ozelenění v tomto sehrává významnou úlohu. Zelená hmota je zdrojem organické hmoty. Druhově bohaté směsi vytváří větší množství zelené hmoty, než zatravnění nebo spontánní ozelenění vinic. Druhově bohaté ozelenění obsahuje také rostliny, které mají schopnost využívat vzdušný dusík. Druhy z čeledi bobovité proto obsahují v zelené hmotě větší množství dusíku. Jako zdroj dusíku jsou potom hodnotnější. Dusík z organické hmoty v půdě se postupně uvolňuje a réva vinná ho postupně přijímá a využívá pro svůj metabolismus.


Travní monokultura představuje velkou konkurenci pro révu vinnou

Jestliže se vinice hnojí minerálními dusíkatými hnojivy je pohyb a přijatelnost dusíku výrazně závislá na vlhkostních poměrech v půdě. Při dlouhodobém suchu je tento dusík málo pohyblivý v půdě a také nepřijatelný rostlinou.

Dalo by se proto říct, že stav organické hmoty v půdě přímo ovlivňuje obsah asimilovatelného dusíku v moštu. Během první části vegetace se dusík ukládá v zelených částech rostliny a po zaměkání je z většinové části přesouvaný do hroznů. Menší podíl dusíku se potom podílí na tvorbě zásobních látek ve starém dřevě a kořenech.

Asimilovatelný dusík v moštu se skládá z podílu, který představují amonné ionty (anorganický dusík) a volné aminokyseliny (organický dusík). Z toho složení vyplývají i dvě funkce asimilovatelného dusíku. Asimilovatelný dusík, představuje jednak výživu pro kvasinky a zajišťuje tak rozmnožování kvasinek, přežívání kvasinek a dynamiku kvašení. Volné aminokyseliny jsou potom prekurzorem aromatických látek ve víně. Přímo proto ovlivňují aromatických charakter vína.

Problémy s nízkým obsahem asimilovatelného dusíku v moštu se výrazně projevovaly v suchých a teplých ročnících 2000, 2002 a 2003. Situace byla tehdy velmi kritická. Nízký obsah asimilovatelného dusíku se projevoval zejména na aromatické struktuře bílých vín. U bílých se mluvilo o tzv. „netypickém stárnutí“.

Teplé a suché počasí je často spojené s nižším obsahem asimilovatelného dusíku. Souvisí to jednak s výživou a hnojením a tím také příjmem dusíku s půdy, ale také s polymerizací aminokyselin do podoby bílkovin, které však nejsou využitelné kvasinkami.

Zajímavé je proto, že teplých a suchých ročníků přibývá, ale problémy s nedostatkem asimilovatelného dusíku, již nejsou tak výrazné. Jedním z důvodů může být organické hnojení a snaha vinohradníků o zvyšování obsahu organické hmoty v půdě. Druhým důvodem je potom druhově bohaté ozelenění, s vyšším zastoupením rostlin z čeledi bobovité. Takto koncipované ozelenění přináší do vinice více zelené hmoty a tím potenciálně zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. I když je třeba říct, že krátkodobé ozelenění, se podílí výrazněji na tvorbě organické hmoty v půdě. Druhově bohaté směsi také zlepšují strukturu půdy a tím umožňují lepší zakořenění révy a tím také příjem živin.

Druhově bohaté ozeleňovací směsi jsou složené z druhů rostlin pocházejících z různých čeledí. Jednotlivé druhy jsou rozmanité v růstu a vývoji kořenového systému a nadzemní části. Směs je také kombinací druhů jednoletých, dvouletých, ale také vytrvalých. Cílem je, aby se druhově bohatá vegetace udržela ve vinici po dobu 3-5 let. V okamžiku, kdy se z ozeleňovací směsi stává monokultura jednoho nebo dvou druhů, je vhodné provést nový výsev směsi.

Ve směsi jsou zastoupené druhy, které dobře vzcházejí  a pokryjí na jaře půdu a slouží především jako protierozní ochrana. Postupně však ve směsi vzcházejí i další druhy. Do doby, než se porost zapojí, není vhodné provádět žádné razantní zásahy, např. mulčování na velmi nízkou výšku porostu.

Právě ve vzejítí osiva a růstu rostlin je největší problém posledních let. Pro výsev je proto optimální období, kdy je v půdě určitý podíl zimní vláhy a zároveň dojde k oteplení, které ohřívá půdu a podporuje klíčení a následný růst. Osivo většinou vždy vzejde. Jestliže však přijde ve stádiu klíčních rostlin výrazné sucho a teplo, rostliny nemají šanci dále růst a postupně usychají.

Dobré je proto půdu co nejlépe připravit z pohledu struktury půdy a minimalizaci plevelů. Osivo není vhodné vysévat hluboko. Po výsevu je vhodné meziřadí uválet, aby se podpořil kapilární vzestup vody k povrchu půdy a osivu.

Může se stát, že původní plevelná vegetace vinice, přeroste, málo vitální růst ozelenění. Je proto třeba se snažit vyset druhově bohatou ozeleňovací směs i v dalším roce, protože druhově bohaté ozelenění je přínosné pro půdu i révu vinnou.

BS Vinařské potřeby mají ve své nabídce následující druhově bohaté ozeleňovací směsi:
Ozeleňovací směs VINICE EKONOM

 

 





Ozeleňovací směs VINICE EXTRA





 

 

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

 

Akreditovaná laboratoř

č. 1619 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018

Po - Pá: 7:30 - 16:00

Vedoucí laboratoře ~ Žaneta Beňová
+420 702 229 666

  • Analýza hroznů a moštů
  • Analýza v průběhu fermentace
  • Analýza vína před láhvováním