Obnova kmínků u keřů napadených ESCA - BS vinařské potřeby

U keřů s chronickou formou, kde jsou napadené jednotlivé letorosty a keře neusychají je možnost využít obnovy kmínků.

V letošním roce se již na přelomu června a července objevily ve vinicích příznaky choroby ESCA. U keřů, které jsou napadené akutní formou a během několika dnů usychají, není prakticky možná obnova, protože je napadený celý kmínek.

U keřů s chronickou formou, kde jsou napadené jednotlivé letorosty a keře neusychají je možnost využít obnovy kmínků.

Obnova kmínků je jednou z možností, jak eliminovat výskyt ESCA. U obnovy kmínků však také záleží na tom, jaká část kmínku je napadená. Není to proto stoprocentní řešení. Je pouze jednou možností, jak se pokusit zapěstovat zdravé kmínky.

Obnova kmínků se většinou provádí v období vegetačního klidu. Keře s příznaky se během vegetace označí a při zimním řezu se potom odstraní. Jestliže však příznaky na keři objevíme v červenci a obnovu provedeme až na jaře dalšího roku, mají houbové patogeny možnost dále se rozšiřovat v kmíncích.  

Vhodnější je proto obnovovat kmínky co nejdříve poté, co se příznaky ESCA objeví. K takovému kroku je třeba, aby byl v blízkosti paty kmínku obrost, který se bude využívat k obnově kmínku. Obrázky 1 a 2 ukazují letorosty, které se dají k obnově kmínků využívat. K obnově kmínků slouží spící očka na bázi kmínku. V současné době je proto vhodné ponechávat při zapěstování na patě kmínku zálohu, kterou bude možné k obnově kmínku využívat. V minulosti se již takto postupovalo v případech, kdy se obnovovaly kmínky po poškození zimními mrazy. Aby se podpořilo rašení spících oček, je vhodné vytvořit drobné „poranění“ borky a dřeva na patě kmínku. K tomuto účelu je možné využít drobné poškození drátěným kartáčem nebo mělký řez do dřeva. Řez by měl být pouze mělký, tzn. asi 2 mm a dlouhý asi 2-5 cm.

V aktuálním období je proto vhodné u keřů s příznaky, kde není k dispozici podrost na patě kmínku, podpořit rašení spících oček.

Pro obnovu je vhodné vybírat letorost, který je nejblíže paty kmínku. Při řezu kmínku je totiž možné postupně pozorovat, jaké je poškození dřeva a tím pádem také jaký je postup infekce (Obrázek 3). Zdravé dřevo je proto většinou k dispozici až na patě kmínku. Jestliže je dřevo poškozené až k patě kmínku, bude obnova pravděpodobně neúspěšná, protože se nepodaří zapěstovat zdravý kmínek.

Obrázek 4 ukazuje řez kmínku. Při obnově kmínku je většinou vhodné ponechat nad letorostem asi 10- 15 cm původního kmínku, kvůli již několikrát zmiňovanému prosychání dřeva. Tato část kmínku se potom může odstranit při zimním řezu.

Obnovu kmínku tímto způsobem je třeba provádět právě v aktuálním období, protože je třeba brát v úvahu, že se musí zapěstovat letorost s vyzrálým dřevem, které dobře přezimuje.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.