Přihlásit se pomocí Google
Réva vinná a zimní mrazy - BS vinařské potřeby
Mrazuodolnost révy vinné je výrazně odrůdově závislá.
Již delší období vládnou vinařskými podoblastmi výrazně mrazivé teploty a vinohradníci si proto kladou otázku, jak réva vinná přezimuje. Mrazudolnost odrůd révy vinné je ovlivněná genetickými, agrotechnickými a klimatickými podmínkami.
Mrazuodolnost je výrazně odrůdově závislá. Z odrůd evropské révy mají vysokou mrazuodolnost odrůdy Ryzlink rýnský, Tramín nebo Rulandské modré. Ze skupiny PIWI odrůd jsou nejodolnější odrůdy vytvořené s podílem Vitis amurensis. Uprostřed zimy mají tyto odrůdy velmi vysokou odolnost. Směrem ke konci zimy se však může mrazuodolnost snižovat, protože tyto odrůdy mají svoji vegetační nulu už při asi 7°C a začínají také dříve rašit.
Jednotlivé části révového keře mají rozdílnou odolnost k zimním mrazům.
Zimní očko (pupen) je složené očko, ze třech oček (Obrázek 1). Každé z těchto oček může potenciálně vytvořit letorost. Hlavní očko je největší a stojí ve středu zimního očka (Obrázek 2 a 3). Další dvě očka se často označují jako sekundární očka. Existují však rozdíly v jejich velikosti, takže je vhodnější označit očka termíny sekundární a terciární. Z pohledu odolnosti k zimním mrazům je nejcitlivější hlavní očko a naopak očko terciární, které je nejméně diferencované, je nejodolnější.
Z dřevnatých částí révového keře je nejodolnější staré dřevo. Z vodivých pletiv, které se nachází ve dřevě je citlivější floém (lýko). Lýko je první pletivo v letorostech (Obrázek 4) a dřevě, které může být poškozené. Poškození lýka může přerušit transport asimilátů z dřevnatých částí keře do oček v jarním období, a ovlivnit tak rašení. Xylém (dřevo) je naopak odolnější k zimním mrazům. I když k poškození dřeva dojde, nemusí být většinou nevratné a může regenerovat.
Kořenový systém může být v určitých podmínkách také výrazněji poškozený zimními mrazy. Rozhodující je struktura půdy a sněhová pokrývka. Důvodem citlivosti kořenů na zimní mrazy může být také nízký obsah cukrů a vyšší obsah vody v kořenech. Důležitý vliv má také hloubka promrznutí půdy. Z pohledu odolnosti k mrazům je třeba, aby réva vinná dobře a hlouběji zakořenila. Povrchový kořenový systém je citlivý na zimní mrazy a může vést až k uhynutí keřů.
Na úroveň mrazuodolnosti má vliv také zdravotní stav listové plochy a úroveň fotosyntézy, během vegetačního období. Cukry, které jsou vytvořené během fotosyntézy v listech, jsou vedené lýkem v podobě sacharózy a ukládají se v dřevnatých orgánech révového keře, kde se ukládají v podobě škrobu. Škrob však nezvyšuje mrazuodolnost letorostů, starého dřeva a oček, protože je osmoticky inertní. Cukry naopak omezují dehydrataci buněk a brzdí tvorbu ledových krystalků.
Během aklimatizace na nízké teploty dochází k přeměně škrobů na cukry, které snižují osmotický potenciál buněk a působí jako „ochrana proti zmrznutí“. Tato změna začíná být iniciovaná teplotami nižšími než 5°C v podzimním období. Na aklimatizaci révy vinné k zimním mrazům se podílí také aminokyseliny a proteiny. Zabraňují růstu ledových krystalků a snižují „bod mrznutí“. Především teplotní změny proto ovlivňují přeměnu škrobů na cukry a naopak. Jakékoliv oteplení může vést k přeměně na škrob a tím pádem snižovat mrazuodolnost. Teplé periody během aklimatizace révy na nízké teploty vedou k rychlé deaklimatizaci, výraznější ztrátě mrazuodolnosti a poškození zimních oček.
I když jsou mrazy dlouhodobé, nemuselo by docházet k výraznějšímu poškození révy, protože nedochází k výraznému kolísání teplot. Prakticky dlouhodobě setrvávají teploty pod bodem mrazu.
Také vegetační období v roce 2016 bylo příznivé a listová plocha keřů byla poměrně dlouho aktivní. Mohlo proto dojít k vytvoření dostatečného podílu zásobních látek.
S zimním řezem by bylo vhodné posečkat, až dojde k ústupu velmi nízkých mrazových teplot.
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zimni mraz
