Zapěstování nového pěstitelského tvaru - BS vinařské potřeby

Vinice13.02.2023

Nový systém řezu představuje jednak návrat k tradičnímu Guyotovu řezu, ale také zároveň inovace v minimalizaci velkých řezných ran.

Nový systém řezu představuje jednak návrat k tradičnímu Guyotovu řezu, ale také zároveň inovace v minimalizaci velkých řezných ran.

Hlavní zásady tohoto způsobu řezu zpracovali autoři Simonit a Sirch v publikaci: SIMONIT, M, 2014: Manuale di potatura della vite Guyot, L´Informatore Agrario, Verona v roce 2014.

Obrázek 1 ukazuje révový keř s novým způsobem řezu na jeden tažeň a aplikovanými zásadami Guyotova řezu. Staré dřevo bude postupně vytvářet malá ramena, na kterých se bude potom využívat pouze řez na čipek a tažeň. Řezy by měly být vždy pouze na jedné straně starého dřeva a optimálně horní straně starého dřeva. Spodní stara starého dřeva bude prosto hladká, bez řezných ran a bude zajišťovat plynulost vodivých pletiv. Nepoškozená vodivá pletiva mohou potom kvalitně zásobovat révový keř vodou a živinami.

Při tomto způsobu řezu se „neřeže do starého dřeva“. Řezové operace jsou prováděné na jednoletém a dvouletém dřevě. Plocha řezných ran do jednoletého a dvouletého dřeva je malá. Menší plocha řezu může být jedním ze způsobů ochrany, způsobující nepřímou ochranu proti houbovým patogenům, způsobujících komplex chorob dřeva.

Malé řezné rány také neprosychají do hloubky. Je proto také zajištěné, že nebude docházet k hloubkovému poškození dřeva a zůstanou nepřerušená vodivá pletiva. Následující obrázky prezentují postup zapěstování tvaru podle publikace SIMONIT, M, 2014: Manuale di potatura della vite Guyot, L´Informatore Agrario.

Obrázek 2: Kmínek je zakrácený ve výšce vodícího drátu. Při podlomu se na kmínku ponechají horní 4 letorosty a ostatní se v zeleném stavu budou vylamovat.

Obrázek 3: Takto se ponechá keř v růstu během celé vegetace.

Obrázek 4: Na jaře dalšího roku se nejspodnější letorost odstraní řezem s „malým věšáčkem“. Tady je třeba zamyšlení, zda na keři vůbec tento 4 letorost využívat. Na základě zkušeností s řezem v našich vinicích by bylo výhodnější ponechat na keři pouze 3 letorosty. Následující dva letorosty se zakrátí na dvouoký čípek. Nejvýše postavený letorost se ponechá jako tažeň.

Obrázek 5: Jestliže vinice bujně roste, je možné tvarovat kmínek a současně ponechat i kratší tažeň. I z tohoto tvaru je možné zapěstovat základ pro nový tvar. Postupuje se stejným způsobem, jako u předchozího způsobu.

Obrázek 6: Asi 10 cm pod ohybem se ponechá tažeň na aktuální vegetační období. Dva níže postavené letorosty se ponechají jako dvouoké čípky. V případě, že se budou od počátku ponechávat 4 letorosty na kmínku, potom se spodní letorosty odstraní.

Tímto způsobem je možné zapěstovat základ tohoto pěstitelského systému v nové výsadbě. Vyžaduje to koordinaci zelených prací a zimního řezu. Při čištění kmínků se totiž musí na keři ponechat dostatečný počet letorostů, což představují minimálně 3.

Obrázky byly převzaté z publikace: SIMONIT, M, 2014: Manuale di potatura della vite Guyot, L´Informatore Agrario, Verona.

Nový systém je postavený na minimalizaci řezných ran do starého dřeva révy a respektování přirozeného toku živin a asimilátů (Obrázek 1). Díky častému řezu do starého dřeva v blízkosti vrcholu kmínku může docházet k prosychání dřeva a tím přerušení vodivých pletiv a narušení toku živin a vody u révy vinné. Nebezpečný je velký podíl řezů na vrcholu kmínku (Obrázek 2), který může vést až k totálnímu zničení a rozpadu starého dřeva (Obrázek 3). Ve vinicích, kde se hromadí řezné rány na vrcholu kmínku, dochází po určité době k usychání keřů. Usychání však v tomto případě není způsobené chorobami dřeva, ale prosycháním řezných ran a přerušení vodivých pletiv.

Nový systém řezu je možné považovat za určitý návrat k tradičnímu Guyotovu řezu, který je však postavený na inovovaných zásadách. Zůstává však hlavní zásada Guyotova řezu a to systém čípek a tažeň (Obrázek 4).

Nový systém řezu podle Simonit & Sirch by měl respektovat následující zásady, které směřují k plynulosti vodivých pletiv a minimalizaci řezu:

Řezové operace by se měly provádět pouze do jednoletého a dvouletého dřeva. Cílem je vyhnout se řezu do starého dřeva. Důvodem je způsob zacelení řezných ran u révy vinné.
Systém je směřovaný takovým způsobem, aby nedošlo k nahromadění velkého podílu starého dřeva na vrcholu kmínku.
Základem systému je zajištění celistvosti vodivých pletiv. Již po výsadbě révy vinné je proto vhodné respektovat přirozený průběh vodivých pletiv a tok živin.
Nejvhodnější je proto podlom letorostů na révové sazenici. Autoři doporučují podlom na dva letorosty, které navazují na průběh vodivých pletiv v rostlině. Vhodnější by však mohlo být podlom pouze na jeden letorost, který bude tvořit kmínek, bude navazovat na vodivá pletiva v sazenici a zajistí tím plynulý tok asimilátů.
Jako budoucí kmínek by měl být vybraný letorost, který přímo navazuje na kořenový kmen (podnož) a je vlastně přímým pokračováním kořenového kmene a tím vytváří souvislé propojení mezi kořenovým systémem a nadzemní částí keře (Obrázek 5).
U tohoto systému jsou velmi důležité zelené práce u révy vinné. Veškerý zelený obrost na kmínku, který se nebude využívat k řezu, by měl být odstraněný v zeleném stavu. Velmi důležitý je včasný podlom, aby rány byly co nejmenší. Také velké rány po podlomu mohou způsobovat vstupní místo pro původce chorob dřeva u révy vinné.
Pěstitelský tvar je vždy třeba udržovat pod vodícím drátem, aby bylo možné tvar dobře udržovat a tvarovat tažně.

Systém řezu respektuje zásady Guyotova řezu. Čípek a tažeň jsou umístěné na opačných stranách vrcholu kmínku, avšak přibližně ve stejné úrovni. Toto rozmístění respektuje fyziologické zásady révového keře, protože čípek i tažeň stojí na vegetačním vrcholu, s přímým napojením na vodivá pletiva. Obrázek 6 ukazuje pěstitelský systém po úspěšném zapěstování.

Originálním způsobem podle Simonit & Sirch je možné tvar zapěstovat jak ukazuje obrázek 7. Nejčastěji ve 2. nebo 3. roce po výsadbě se zapěstuje letorost do výšky kmínku. Jakmile začnou očka rašit, ponechají se na keři 4 horní letorosty, které by měly být umístěné pod vodícím drátem. Ostatní obrost na kmínku se v zeleném stavu odstraní. Následující jaro se při řezu zapěstovává systém. Postupuje se směrem od vrcholu letorostu: tažeň + čípek + čípek. Nejvýše postavený je tažeň, následovaný níže postavenými čípky, které vlastně budou tvořit základ tvaru. Originální systém počítá i se „zálohou“ pro případ potřeby obnovit systém. Nejníže postavený letorost se proto odstraní. Neodstraní se však hladkým řezem, ale ponechá se malá část letorostu, na kterém se následně mohou tvořit spící očka a případně letorosty. Takto vypadá originální postup.

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.