Odborná poradna

Aktuální výživové problémy ve vinicích

BS Vinařské potřeby
26. června

V období kvetení se réva vinná nachází ve stádiu, kdy postupně ustává využívání zásobních látek a zvyšuje se aktivita kořenového systému a příjem živin z půdy.

Zásobní látky se tvoří a ukládají během předchozí vegetace. Hlavním místem ukládání zásobních látek je kořenový systém a staré dřevo. Zásobní látky jsou produktem aktivity listů. Asimiláty, které se tvoří v listech, se ukládají z větší části v hroznech a z menší části přechází do podoby zásobních látek. Čím déle je na podzim na keřích funkční listová plocha, tím je lepší předpoklad pro tvorbu zásobních látek. V letech se suchým podzimním počasím může být tvorba zásobních látek nižší. Sucho totiž negativně ovlivňuje výkonnost fotosyntézy. Také jestliže je brzy na podzim listová plocha poškozená mrazy, stává se nefunkční a nemůže již produkovat asimiláty.

V jarním období stoupá aktivita kořenového systému s oteplováním půdy. Důležitým faktorem je teplota. Klíčovým faktorem je však vlhkost půdy.

Slabší výživové problémy se mohou výrazněji projevovat ve vinicích s dostatkem zimní vláhy. Příjem živin může být ovlivněný především nízkou teplotou půdy. Naopak ve vinicích s nedostatečnou zimní vláhou a suchým počasím během kvetení a po odkvětu, se mohou velmi brzy projevit výrazné výživové problémy.

Výrazné sucho proto může, v závislosti na půdním druhu, omezovat příjem živin z půdy. Tato situace se může mezi kvetením a zaměkáním zlepšit po výrazných srážkách.

V suchém období je však třeba tuto situaci aktuálně řešit. Jednou z cest je zlepšení obsahu organické hmoty v půdě, prostřednictvím organického hnojení. Toto řešení je však dlouhodobé.

Aktuální řešení může nabídnout mimokořenová – listová výživa. V období dlouhodobého sucho je také efektivita listové výživy omezená. Optimální je aplikace na mírně vlhký list, protože díky tomu se přijímá větší podíl aplikovaného hnojiva. Při aplikaci v suchých podmínkách je příjem nízký. Vhodná je proto aplikace v ranních hodinách.

Listová výživa nenahrazuje výživu přes půdu. Jedná se pouze o doplňkovou výživu. Není proto vhodné aplikovat listovou výživu více než 3 krát za vegetaci. Dojde tím totiž k vyřešení aktuálního problému, ale teprve úprava obsahu nebo poměrů živin v půdě pomůže situaci vyřešit.

V období sucha se projevuje také nedostatek mikroprvků. Při aplikaci listových hnojiv se proto není třeba zaměřit pouze na hnojení dusíkem a přistupovat k výživě komplexněji. Dodání samostatného dusíku nebo vysokých dávek dusíku může zvyšovat citlivost révových keřů k houbovým chorobám.

Vhodná jsou proto hnojiva s vyšším podílem mikroprvků. Mikroprvky pozitivně působí na odolnost k houbovým chorobám. Pozitivní je především působení manganu, boru a zinku.

Hnojení manganem ukazuje pozitivní vliv na odolnost k padlí révy (Erysiphe necator). Révové keře ošetřené manganem vykazují vyšší rezistenci k padlí révy již během prvních dnů po napadení patogenem. Ošetření manganem proto aktivuje obrannou reakci u révy vinné (YAO a kol., 2012). Jako signální molekula pro spouštění obranných reakcí může být kyselina salicylová, jejíž tvorba je indukovaná právě ošetřením manganem (FREEMAN a kol., 2005). Ošetření manganem může indukovat také fenylpropanoidní metabolickou dráhu, která se podílí na tvorbě fenolických látek, které zvyšují odolnost révy vinné k houbovým patogenům. Mangan inhibuje také aktivitu protéazy a pektináz u houbových patogenů. Aplikace manganu během kvetení proto pomáhá snižovat napadení šedou hnilobou (Botrytis cinerea) (PARKER, 2016).

Bór je základní mikroprvek, který ovlivňuje růst a vývoj révy vinné.  Inhibice houbových patogenů může být způsobovaná díky oxidativnímu stresu způsobenému aplikací bóru. V konečném důsledku může docházet k rozrušení buněčné membrány houbového patogenu a může vést také až k jeho odumření (QIN a kol., 2010).

Zinek je důležitý pro obranné mechanismy rostlin. Podílí se na mnoha enzymatických dějích u rostlin (PARKER, 2016). Zinek hraje důležitou úlohu v syntéze proteinů a škrobu a proto nízká koncentrace zinku indukuje tvorbu aminokyselin a cukrů (MARSCHER, 1995).

ZWuxal Super výživa révy vinnéástupci hnojiv s vyšším podílem mikroprvků a celkovým pozitivním působením na révu vinnou jsou hnojiva WUXAL SUPERSAMPPI a WUXAL MICROPLANT, které je vhodné aktuálně využívat.

Biostimulanty jsou látky nebo mikroorganismy, které se aplikují na rostliny, s cílem zvýšit využití živin, zlepšit toleranci k abiotickým stresům nebo zlepšovat kvalitativní vlastnosti sklizně.

Komplexní přístupem k výživě révy je rovněž využívání listových hnojiv s biostimulanty. Biologická hnojiva mají schopnost regulovat růst a vývoj révového keře, zlepšovat výnos, kvalitu, toleranci ke stresům.

Extrakty z mořských řas jsou využívané v zemědělství jako půdní kondicionéry nebo rostlinné stimulátory. Jsou aplikované jako listová hnojiva a zlepšují fotosyntetickou aktivitu a rezistenci k houbám a baktériím. Extrakt z mořských řas zvyšuje příjem živin rostlinou při stresových podmínkách nebo za podmínek nedostatku živin. Aplikace extraktů z mořských řas podporuje příjem makroprvků (N, P, K, Ca a Mg) u révy vinné. Stimuluje také příjem mikroprvků (Fe, Zn a Mn).  Extrakty z mořských řas, jsou i v nízkých koncentracích, schopné indukovat fyziologické děje. Aplikace extraktů zvyšuje toleranci rostlin k abiotickým stresům, jako jsou zasolení, sucho a extrémní teploty. Extrakty působí rovněž jako elicitory. Extrakty z Ascophyllum nodosum obsahují dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, železo, zinek, sodík a síru, betainy, aminokyseliny, vitaminy a prekurzory vitaminu.

Vhodným antistresovým managementem jsou proto také hnojiva nebo pomocné prostředky, které obsahují extrakt z mořských řas.

Dalším komplexním přístupem k řešení stresových situací jsou huminové látky. Huminové látky významně přispívají k půdní úrodnosti působením na fyzikální, fyzikálně-chemické, chemické a biologické vlastnosti půdy. Huminové látky zlepšují příjem makro a mikroprvků. Biostimulační  aktivita huminových látek může působit také jako ochrana před stresy. V podmínkách stresu je proto také vhodné využívat přípravky na bázi huminových látek, které se využívají k mimokořenové výživě.

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Akreditovaná laboratoř

č. 1619 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Po - Pá: 7:30 - 16:00

Vedoucí laboratoře ~ Žaneta Beňová
+420 519 347 531

  • Analýza hroznů a moštů
  • Analýza v průběhu fermentace
  • Analýza vína před láhvováním