Dostatek draslíku jako klíč ke kvalitním hroznům

Draslík je jeden z hlavních biogenních prvků, plní v rostlinách řadu důležitých funkcí. Je rostlinami přijímán jako kationt draselný (K+). Intenzivnější příjem nastává vždy při vyšších teplotách a dostatečné vlhkosti půdy. Jaký má draslík význam konkrétně pro révu vinnou?
Draslík zvyšuje přirozenou odolnost keřů, posiluje pevnost buněčných stěn, reguluje otevírání a zavírání průduchů (regulace celkové absorpce oxidu uhličitého, vypařování vody a kyslíku), přenos živin a dalších potřebných látek. Draslík dále významně ovlivňuje enzymatické změny v révovém keři, kvetení, zlepšuje vyzrávání letorostů, akumulaci cukrů v hroznech a vyzdvihuje parametry určující jejich kvalitu. Má dále výrazný vliv na zlepšování přirozené imunity rostlin a jejich odolnosti vůči mrazům, reguluje vodní režim, zpevňuje rostlinnou tkáň, zlepšuje pevnost (trvanlivost) plodů. 

Pro své celkové fungování potřebuje réva vinná až desítky kg K2O ročně a řadí se tak mezi plodiny náročné na draslík. Požadavky na výživu draslíkem během vegetace obecně narůstají s tvorbou biomasy a vrcholí ve dvou růstových stádiích révy vinné, před kvetením a poté před sklizní. V rozmezí těchto období by tedy keře určitě neměly strádat. Pokud mají keře v průběhu roku dostatek draslíku, poskytují pak během sklizně skvělý materiál k výrobě vín s vysokým extraktem a plností. Především u modrých odrůd je důležité hlídat úroveň této živiny, protože jsou dle výzkumů na draslík o něco více náročné ve srovnání s bílými odrůdami. Pro představu, jen 1 tuna čerstvě sklizených hroznů obsahuje přibližně 2,3 kg draslíku jako K2O (v přepočtu na sušinu 7,7 kg K2O). A právě i proto je vhodné navracet zpět do půdy pevné zbytkové produkty po vylisování hroznů (matoliny).

Nedostatek draslíku se může viditelně projevovat již během kvetení révy vinné. Objevují se malé, hůře se vyvíjející a vybledlé okvětní lístky. Keře jsou obvykle menší, mají krátké, velmi špatně se vyvíjející a ve finále nekvalitně vyzrálé letorosty. Listy zpravidla žloutnou, postupně okrajově nekrotizují až úplně zasychají a opadají. Zabarvení a předčasný opad listů má podobné příznaky jako běžné změny dějící se normálně až koncem vegetace. Pokud tedy zaznamenáte dřívější opad listů ve srovnání s okolními řádky vinic, pravděpodobně se vás tento problém týká. Symptomy začínají signifikantně vždy na okrajích listů, přičemž právě tento fakt je pro nedostatek draslíku specifický a lze jej tak případně rozeznat od deficience jiného prvku, např. hořčíku.


Typické symptomy počínajícího nedostatku draslíku (vlevo) a hořčíku (vpravo).

Nedostatek draslíku je zpočátku viditelný spíše na starších a níže položených listech. To se děje proto, že je draslík jakožto prvek v rostlinných pletivech velmi dobře pohyblivý. Tento jev však způsobuje i to, že si jej mladé listy velmi lehce „přetáhnou“ ze starších listů, které vlivem tohoto přesunu živiny začnou strádat. 

 

K prevenci nedostatku draslíku lze jednoznačně doporučit hnojiva s vyšším obsahem tohoto prvku. Draselná hnojiva jsou aplikovatelná do půdy (ideálně podzim, jaro) nebo na list (jaro, léto, resp. v průběhu vegetace a nejlépe v době přibývající zeleně). Základem vždy zůstává dostatečná úroveň živiny v půdě v oblasti kořenů. Proto po ukončení vegetace zapravte do půdy ideálně SÍRAN DRASELNÝ s rychle přístupnými živinami. Zásobní hnojení draslíkem poskytne rostlinám žádaný a rychlý komfortní přísun nedostatkové živiny. Ideálně minerální hnojivo použijte vždy v kombinaci s organickým hnojením, jedná se o nejefektivnější přihnojení. Ideální jsou v tomto směru chlévské hnoje. Hnůj kravský je vhodný hlavně pro lehčí půdy, kvůli jeho delšímu rozkladu je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je pak lepší volbou koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji. Vysokým obsahem draslíku disponuje dále i močůvka, kejda, případně siláží šťávy. Půdy s vysokým obsahem draslíku lze někdy rozeznat zhodnocením jen „od oka“, daří se tam totiž velmi dobře merlíkům, lebedám nebo šťovíku.    


Průměrný přívod živin do půdy ve statkových hnojivech (UKZUZ).

Je prokázané, že k výraznému poškození rostlin dochází právě na těch místech, kde trpí keře nedostatkem draslíku již v počátečních fázích vegetace. Na místech, kde není dostatečná úroveň draslíku v půdě, je proto nyní vhodné do postřiků přidat draselná listová hnojiva a s tím pokračovat v průběhu vegetace. Problém se významně prohlubuje při dlouhodobě velmi vysokých teplotách a suchu, kdy jsou obecně všechny živiny velmi špatně z půdy přijímány. Aktuálně lze použít postřikem na list listová hnojiva jako WUXAL SUPER, HYCOL K+ VÍNO, VÍNOFIT, příp. DRAFOS. Tyto obsahují významné množství draslíku.
 

Nejste si jistí, zda vaše keře aktuálně trpí nedostatkem draslíku nebo jiného prvku? V tom případě je na místě provést LISTOVÝ ROZBOR, který jakožto součást našich odborných služeb nabízíme v našich laboratořích ve třech variantách.
Více informací ke službám BS laboratoře najdete ZDE.