Když trvalé ozelenění vinic pomáhá

Směsi pro trvalé ozelenění se vysévají nejčastěji na jaře, aby bylo možné pro klíčení osiva využívat zimní vláhu.

Trvalé ozelenění se začalo v našich vinicích využívat od 90-tých let 20. století tehdy v podobě spontánního ozelenění. V této podobě potom překonalo dlouhé roky až do období začátku cíleného výsevu druhově bohatých ozeleňovacích směsí, což byl jednoznačně krok tím nejlepším směrem. Při používání spontánního trvalého ozelenění byly zcela jednoznačně dominantní trávy. Trávy představovaly velmi velkou konkurenci pro révu vinnou ve vztahu k vodě a dusíku. Ozelenění té doby bylo také jistým způsobem „statické“ a zůstávalo ve vinici dlouhé roky, bez zásahů do půdy. U révy se tak začalo projevovat negativní ovlivnění růstů a velmi nízké obsahy asimilovatelného dusíku v bobulích. Takto vytvořený stres se negativně projevoval také na kvalitě vína (obrázek 1).

Obr 1-Zatravnění = dominance travních druhů ve vinici

Se začátkem používání druhově bohatých ozeleňovacích směsí se velmi rychle ukázalo, že trvalé ozelenění nemusí představovat pro révu vinnou konkurenci, ale může být pro révu vinnou prospěšné (obrázek 2).

• Jestliže se jedná o trvalé ozelenění, které zůstává ve vinici po dobu několika let, mělo by být založené především na vytrvalých druzích rostlin doplněné jednoletými druhy. Ozeleňovací směsi pro trvalé ozelenění založené z většiny na jednoletých druzích nemá opodstatnění.
• Většinové zastoupení druhů by měly tvořit jiné rostliny než trávy. Trávy, které patří do čeledi lipnicovité by měly mít menšinové zastoupení, aby se omezila konkurence trav a révy vinné.
• Ideální proto je, když jsou směsi pro trvalé ozelenění založené především na rostlinách z čeledi bobobité. Tyto druhy mají mnoho prospěšných vlastností pro půdu ve vinici a révu vinnou. Bobovité druhy tvoří větší zelenou hmotu a tím se zvyšuje schopnost zadržovat srážkovou vodu. Voda tak neodtéká neproduktivně z vinice, ale dostává se postupně na povrch půdy a vsakuje se do půdy. Toto podporuje i bohatý a hluboký kořenový systém rostlin z čeledi bobovité (Obrázek 3).
• Na kořenech rostlin z čeledi bobovité mohou žít symbioticky hlízkové baktérie, které mají schopnost poutat vzdušný dusík. Zelená biomasa tak může být také bohatým zdrojem organické hmoty v půdě.
• Menšinové zastoupení mají také trávy z čeledi lipnicovité, které především zpevňují horní vrstvu půdy a mohou tlumit pojezdy mechanizace a preventivně působit proti zhutnění půdy.
• Trvalé ozelenění ve vinici omezuje také negativní vlivy eroze.

Směsi pro trvalé ozelenění se vysévají nejčastěji na jaře, aby bylo možné pro klíčení osiva využívat zimní vláhu. Největší úskalí představuje právě vzcházení osiva a počáteční růst. Sucho tak může výrazně ovlivnit druhovou pestrost trvalého ozelenění. Na druhou stranu je třeba říct, že praktické zkušenosti z vinice ukazují, že ke vzcházení rostlin může docházet i v následujícím roce nebo někdy i dalším období. Ve vinici tak může docházet k proměnlivému zastoupení jednotlivých druhů v průběhu tří let po výsevu. (Obrázky 4, 5, 6)
Pouze v letech s extrémním suchem, může docházet k tak výraznému poškození osiva suchem, že již nedojde klíčení. Tuto skutečnost však ovlivňují přírodní podmínky.


Obr 4 - Směs Vinice extra v roce 2018 (výsev 2017)   /   Obr 5- Vinice Extra z výsevu v roce 2017. Stav v červnu 2023


Obr 6 - směs VINICE EXTRA v roce 2018, z výsevu v roce 2016

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.