Podzimní přihnojení vinic a sadů - BS vinařské potřeby

Po stresovém ročníku nastal ale také čas myslet na navrácení odebraných živin, které si keře v průběhu vegetace pro svůj růst a plody odebraly.

Na vinicích probíhá sběr hroznů, které se po stresovém ročníku nakonec těší dobré kvalitě. Nastal ale také čas myslet na navrácení odebraných živin, které si keře v průběhu vegetace pro svůj růst a plody odebraly.

Po vinobraní by mělo vždy následovat hloubkové prokypření půdy, aby se provzdušnily pásy meziřadí, zpřístupnil vzduch do utužené půdy a proběhla aktivace aerobních bakterií. Ty zodpovídají za přeměnu humusu na přístupné živiny a zdravé fungování půdy. Je vhodné během hloubkového kypření do půdy společně zapravit také zmíněné živiny ve formě hnojiv. Odběry se pohybují v řádech desítek kilogramů na hektar za rok v závislosti na odrůdě a výnosech. Týká se to zejména živin dusíku, draslíku, fosforu, hořčíku, případně vápníku. Nejvyšší odběry jsou vztahovány k odrůdám s pravidelně nejvyššími výnosy jako Aurelius, Müller Thurgau, Dornfelder nebo Zweigeltrebe. Nejvíce se přitom během vegetace odčerpávají dusík, draslík a vápník.

K výběru je velká škála granulovaných hnojiv s různým složením, poměrem a formou daných živin. Proto i účinek každého hnojiva je jiný a na rostliny působí odlišnými hnojivými vlastnostmi.  Abychom zjistili, který prvek v půdě chybí, je ideální nechat si provést půdní rozbor. Z výsledků vám poté doporučíme vhodná hnojiva včetně konkrétních dávek přesně pro vaši vinici, příp. sad. Lze také použít paušální dávky uvedené v etiketách hnojiv, které postačují k pokrytí potřeb rostlin standardně na 3 roky. Lepší je však vždy vycházet z konkrétních výsledků.

V případě zjištění nedostatku dusíku, zejména pak u odrůd poskytujících vysoké výnosy, je možné aplikovat MOČOVINU (46 % N) nebo DUSIČNAN VÁPENATÝ (15 % N). DUSIČNAN VÁPENATÝ kromě dusíku obsahuje také vápník, kterého je asi o třetinu více než dusíku. Močovina disponuje amidickou formou dusíku a je proto vhodná i k listové aplikaci, pokud je v rostlinách zjištěn výraznější nedostatek dusíku během vegetace. Nejčastějším problémem, se kterým se v rámci půdních rozborů setkáváme, je nedostatek fosforu. Ten je ideálně řešen SUPERFOSFÁTEM (19 % P2O5), který poskytne rostlinám rychle přístupnou formu fosforu a současně také vápníku (25 % CaO) a síry (13 % SO3), která v našich půdách v posledních letech chybí. Ideální podmínky pro příjem fosforu jsou při pH půdy v rozmezí od 6,5-7. Na alkalických půdách bývá vlivem retrogradace vyvázán na vápenaté ionty a rostliny jej mnohem hůře zužitkují. Na kyselých půdách může být fosfor naopak vázán na ionty hliníku a železa, kdy vznikají formy nepřístupné rostlinám. Je důležité si uvědomit, že zásoba přijatelného fosforu v půdě postupně klesá, využitelnost z hnojiv je max. 30 %. Fosfor přitom představuje limitující živinu pro tvorbu výnosů a kvality sklizně na vinicích. V nižších koncentracích se v půdě vyskytuje i draslík. Hnojivem s nejvyšším obsahem této živiny je SÍRAN DRASELNÝ (50 % K2O). Granule síranu draselného obsahují i vyšší množství již výše zmiňované síry (18 %). Správnou volbou může být také víceúčelové hnojivo CERERIT, které však ve srovnání s výše uvedenými hnojivy obsahuje mnohem méně celkových živin a i jeho hnojivá účinnost musí být tedy zásadně slabší. Proto vždy doporučujeme zjistit nejdříve skutečné nedostatky konkrétních živin a tomu poté uzpůsobit vhodné hnojivo a dávku.

Minerální hnojiva poskytují révě rychle přístupné živiny, nenahrazují však důležitou roli dlouhodobě působících organických hnojiv, které půdu obohacují o humus a zlepšují na vinicích hospodaření s vodou. Humus přitom růst i kvalitu sklizně ovlivňuje nejvíce. Ideální je přednostní použití organických hnojiv jako kravského hnoje, vermikompostu nebo zeleného hnojení. Zapracovaný hnůj do země v prvním roce uvolní 50 %, v druhém roce 30 % a ve třetím cca 20 % živin. Koňský hnůj je nejbohatší na dusík, ovčí hnůj má nejvyšší záhřevnost a nižší podíl dusíku, kravský hnůj patří mezi nejhodnotnější chlévský hnůj vůbec.