Prokypřovací směs patří do každé vinice

Pro výživu révy vinné se stále častěji využívají organická hnojiva a přírodní postupy. Ve větší míře se upouští od využívání minerálních hnojiv. Důvodem je také výrazná proměnlivost počasí a zejména srážek, které ovlivňují pohyb živin v půdě. Výživa založená na obohacování půdy o organickou hmotu je méně závislá na průběhu počasí. Uvolňování živin probíhá postupně, v závislosti na půdních podmínkách a réva tak může živiny lépe využívat.
Z pohledu výživy révy vinné je také důležitá struktura půdy, která umožní růst kořenového systému révy, vsakování vody, podporuje život půdních organismů a díky tomu také příjem živin révovým keřem.
Dalo by se také říct, že čím lépe je udržovaná půdní struktura, tím je také réva vinná odolnější ke stresům, protože má lepší možnost příjmu vody a živin. Naopak révové keře na zhutnělých půdách, s poškozenou strukturou jsou náchylnější ke stresům.
Ve vinohradnictví hrají svůj velký význam biopóry, které je možné zařadit k makropórům. Biopóry jsou vytvářené růstem kořenů révy vinné a ozeleňovacích rostlin nebo činností půdních organismů, např. žížal.
Půdní struktura představuje velikost, tvar, vyvinutost a stav povrchu půdních agregátů a prostorů mezi nimi. Pevné půdní částice vytváří s pomocí organických a anorganických tmelů celou škálu půdních agregátů. Tím je podmíněn vznik půdních pórů, které vytvářejí jemný systém, naplněný jak půdním roztokem, tak půdními plyny. Všemi těmito parametry je pak zásadně ovlivněn půdní vzdušný a vodní režim, a tím i jejich produkční schopnost. Půdní struktura je pak sama o sobě zásadně ovlivněná parametry sorpčního komplexu a půdního chemismu, obsahem vody, humusových látek a jednotlivých zrnitostních frakcí, prokořeněním a kvantitou a složením edafonu (REJŠEK a VÁCHA, 2018).
Kořenový systém rostlin využívá pro svoje zakořenění existující systém pórů v půdě. Mají také ale schopnost vytvářet díky prorůstání kořenů další póry. Díky intenzivnímu zakořenění a následnému odumření kořenů ozeleňovacích rostlin, zůstává zachovaný systém půdních pórů a je k dispozici pro zakořenění révy vinné. Takto vytvořené póry umožňují potom lepší zakořenění révy vinné a jsou vlastně využívané pro biologické kypření viničních půd.
Biologické kypření představuje prostředek, jak výrazným způsobem udržet a zlepšit pórovitost po mechanickém hloubkovém kypření. Ideální je proto, když na sebe tyto dva zásahy navazují. Velmi vhodné je proto využívání krátkodobých ozeleňovacích směsí složených z rostlin s mohutným a zároveň rozvětveným kořenovým systémem, který dobře prokoření půdní profil. Nejvhodnější je potom výsev takoví směsi krátce po provedení hloubkového kypření.
V roce 2022 došlo k vytvoření prokypřovací ozeleňovací směsi, která se následně zkoušela v několika moravských vinařstvích. Tato směs byla cíleně vytvořená právě pro biologické kypření zhutnělých viničních půd. Složení směsi je koncipované ve směru dobrého vzcházení osiva, rychlého růstu zelené hmoty a intenzivního prokořenění půdního profilu.  Během používání se však ukázaly také další pozitivní vlastnosti a možnosti využití. Složení směsi je následující: ředkev olejná, pohanka obecná, vičenec ligrus a jetel nachový.
Směs splňuje také podmínky pro doplňkovou platbu na zelené hnojení v rámci systému integrované produkce.
Prokypřovací směs je možné vysévat prakticky kdykoliv během roku. V roce 2023 se v mnoha vinicích vysévala v rozmezí březen – srpen a vždy velmi dobře splnila očekávané pozitivní působení na půdu a vinici.
V jarním období je vhodné vysévat od poloviny března a během vegetace je potom vhodný výsev v závislosti na vláze, tzn. srážkách. Tím se zajistí velmi dobré vzcházení a růst.

   
Obrázek 1 ukazuje prokypřovací směs po vzejítí, kde je velmi dobře vidět, že druhy rostlin jsou vybírané takovým způsobem, aby dobře a rovnoměrně vzcházelo osivo a rostliny velmi rychle pokryly půdu. Směs tak splňuje i protierozní funkci a zároveň velmi dobře chrání půdu, čímž ovlivňuje teplotu půdy a výpar z půdy.
Obrázek 2 ukazuje dynamický nárůst zelené hmoty, krátce po výsevu. Zelená hmota omezuje erozi a umožňuje, aby se větší podíl srážkové vody dostal do půdy. Půda v meziřadí je téměř celá pokrytá, což ovlivňuje stav vody v půdě.

   
Obrázky 3 a 4 ukazují nárůst zelené hmoty a zároveň druhovou diverzitu prokypřovací směsi. Podobně jako u všech ostatních ozeleňovacích směsí je třeba zabránit tomu, aby rostliny prorůstaly až do zóny hroznů. Ve stádiích na obrázku je proto provést mulčování.

   
Obrázek 5 ukazuje prokypřovací směs po provedeném mulčování. Mulčování je vhodné provádět na výšku přibližně 10-15 cm. Jestliže po mulčování nebude panovat totální sucho, bude směs po mulčování opět obrůstat. Proto také může zůstávat porost zeleného hnojení ve vinici až do jara následujícího roku.


Obrázek 6 ukazuje půdu ve vinici, kde se po celé vegetační období pěstovalo zelené hnojení – prokypřovací směs.

Prokypřovací směs dále prokázala pozitivní působení na růst révy vinné v suchých periodách. Podobně také vedla k udržení nebo mírnému zvýšení výnosu v horkých obdobích, např. v srpnu a září v roce 2023. Zcela jednoznačné je zajištění vsakování většího podílu srážkové vody do půdy.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.