Půdní sonda - příprava půdy před výsadbou - BS vinařské potřeby

Období přípravy půdy před výsadbou nabízí ideální možnost, jak zlepšit strukturu a výživový stav půdy.

Letošní rok zcela zřetelně ukázal, jak důležité je, věnovat pozornost přípravě půdy před výsadbou.

Období přípravy půdy před výsadbou totiž nabízí ideální možnost, jak zlepšit strukturu a výživový stav půdy, aby réva optimálně zakořenila. Kvalita zakořenění a kořenového systému révy je totiž jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují odolnost ke stresům, které způsobují podmínky prostředí.

Aby bylo možné půdu optimálně připravit, je třeba „podívat“ se do hlubších vrstev půdy. Pouhý pohled na povrch půdy téměř nic neřekne o hloubce půdního horizontu, struktuře půdy, matečné hornině atd. A právě tyto informace jsou velmi důležité pro optimální přípravu půdy.

Obrázek 2 - Vinice - spodní část svahu

Na viničních pozemcích, které jsou na svazích, je vhodné vykopávat půdní sondu ve spodní, střední a horní části svahu, protože mohou existovat výrazné rozdíly v hloubce půdního horizontu. Tato skutečnost může být daná také erozí, takže ve spodní části svahu je hloubka půdního horizontu obvykle mohutnější než v horní části svahu. Horní část svahu má často mělčí půdní horizont a může tím představovat větší riziko poškození révy vinné suchem. A právě příprava půdy může zlepšit podmínky pro zakořenění.

Rovinaté pozemky jsou obvykle z pohledu půdních podmínek vyrovnanější a neexistuje tak výrazná variability.

Půdní sondu také není optimální kopat na okraji pozemku, ale ve středu pozemku, na kterém bude vysazená vinice.

K vykopání je vhodné využívat bagru, protože ten se velmi lehce dostane i do spodních vrstev půdy. Obvykle se půdní sonda vykopává do hloubky přibližně 1,5 m. Pokud jsou v půdě nepropustné vrstvy, je hloubka samozřejmě mělčí.

Obrázek 3 - Rozdělení půdních vrstev.

Co všechno vinohradníka zajímá?

Primární je hloubka půdního horizontu. Jedná se o vrstvu půdy, která dosahuje až na matečnou horninu nebo nepropustné vrstvy půdy. Tato část půdního profilu vytváří prostor pro zakořenění révy a zároveň slouží především jako zdroj živin pro révu vinnou. V této části půdy je také po zakořenění největší hmota kořenového systému. Důležité je zrnitostní složení půdy, struktura půdy a zejména zhutnění půdy. Díky zhutnění půdy dochází k porušení přirozené pórovitosti půdy a zhoršují se tím podmínky pro zakořenění.

Půdní póry jsou velmi důležité pro hospodaření s vodou, vzduchem a také zakořenění. V rámci přípravy půdy před výsadbou se je proto třeba věnovat právě zlepšení struktury v těch částech půdy, kde se projevuje zhutnění. V případě révy vinné je velmi důležitý půdní horizont do hloubky 0,6 – 0,8 m. Právě na základě zhutnění se volí vhodný způsob přípravy půdy.

Další zájem vinohradníky se upírá na humusovou vrstvu půdy. Jedná se většinou i tmavě zbarvenou vrstvu v horní části půdy. Z hloubky humusové horizontu lze také zjistit,  jaká byla celková péče o půdu a zda docházelo k zúrodňování půdy.  

Poslední co vinohradníka zajímá je, v jaké hloubce je pevná matečná hornina, případně nepropustné, nejčastěji jílovité vrstvy půdy. Hlavní kořeny révy mají schopnost pronikat do hlubokých vrstev právě za zdrojem vody. Nepropustné půdní vrstvy však mohou tuto schopnost výrazněji omezovat. Z uvedeného je potom možné předpokládat, že se réva v takových podmínkách může dostat dříve do stresu způsobeného nedostatkem vody.

Problémem ve viničních půdách jsou jílovité vrstvy, které jsou nepropustné nebo hůře propustné pro kořeny révy vinné a struktura takových půd je třeba zlepšovat právě před výsadbou vinice.

Dalším krokem před výsadbou vinice je půdní rozbor, který poskytne obrázek o výživovém stavu půdy.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.