S deštivým počasím se objevila šedá hniloba hroznů - BS vinařské potřeby
Deštivé počasí v září způsobilo prudký výskyt šedé hniloby hroznů révy. Napadení hroznů je rozdílné v závislosti na lokalitě a odrůdě.
Deštivé počasí v září způsobilo prudký výskyt šedé hniloby hroznů révy. Napadení hroznů je rozdílné v závislosti na lokalitě a odrůdě. Mezi odrůdy, které jsou nejvíce napadené šedou hnilobou, patří Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Sylvánské zelené nebo také Hibernal.
Při pohledu do vinice je možné pozorovat několik různých druhů napadení šedou hnilobou.
Deštivé počasí způsobilo velký transport vody do bobulí. Zejména u bobulí, které byly vlivem dlouhotrvajícího sucha velmi malé, docházelo k jejich praskání. Bobule buď praskaly viditelně a velmi výrazně nebo se tvořily pouze téměř neviditelné trhliny. Z bobulí unikal mošt bohatý na cukry, což vedlo k rozvoji šedé hniloby (Obrázek 1).
Ve vinici je možné také pozorovat velké množství hroznů, u nichž se hniloba postupně objevuje mezi bobulemi (Obrázek 2). Napadení se zdá velmi malé, ale velmi rychle dojde k totálnímu zničení hroznů.
Poté, co se bobule začnou postupně vytrhávat z třapiny, objeví se zdroj infekce (Obrázek 3). Zdroj infekce se následně většinou najde na třapině a stopečkách bobulí (Obrázek 4).
V tomto případě se jedná o rozvoj z latentní infekce, která po kvetení a uzavření hroznů přežívala na třapině. Poté, co se z bobulí začaly uvolňovat cukry a do vnitřní části hroznu se dostala voda ze srážek, došlo k rozvoji infekce. Toto napadení je velmi nebezpečné, protože když se podaří zjistit napadení, je už většinou celý hrozen zničený.
K výraznému napadení také dochází ve velmi hustých hroznech. Při výrazném dotyku bobulí dochází k zeslabení voskovité vrstvy na povrchu bobule. Tato vrstva představuje určitou bariéru rozvoje houbových patogenů. Mezi bobule se také dostává při intenzivních srážkách voda. Bobule ve velmi hustých hroznech jsou často deformované a dochází k úniku moštu. Při dotyku bobulí se pak výrazně rozvíjí hniloba (Obrázek 5).
A k napadení také dochází vlivem konidií, které jsou přenášené vzduchem a dochází k napadení bobulí z vnější části hroznu (Obrázek 6).
Za příznivého počasí se tvoří větší množství konidioforů s konidiemi. Konidie mohou být na začátku vegetačního období přenášené větrem nebo rozstřikováním dešťových kapek na zelené rostlinné pletivo. Klíčení konidií a počátek infekce probíhá za vysoké vlhkosti a příznivé teploty. Po proniknutí do pletiva hostitele hyfy rostou a po jejich rozvětvení se tvoří husté šedé mycelium, na němž se vyvíjejí konidiofory s konidiemi. Klíčovými klimatickými parametry pro rozvoj šedé hniloby jsou teplota a trvání ovlhčení. Voda je důležitá pro klíčení spor. Náchylnost na napadení šedou hnilobou hroznů révy se zvyšuje s postupujícím zráním bobulí v důsledku zvyšujícího se obsahu cukrů.
Nabízí se proto otázka, z jakých důvodů mohlo dojít k tak výraznému rozvoji šedé hniloby. V některých vinicích může rozvoj hniloby souviset s ochranou proti plísni révy. Zejména před kvetením, po odkvětu a do doby uzavírání hroznů se využívají přípravky určené současně na plíseň révy a šedou hnilobu hroznů. Ve vinicích, kde nebyl infekční tlak a podmínky pro rozvoj plísně révy se využívaly kontaktní fungicidy nebo měďnaté přípravky. Zde proto může být jedem důvod rozvoje hniloby od třapiny.
Stále se zapomíná na velký význam ošetření před uzavřením hroznu. Teplé počasí způsobilo rychlý vývoj bobulí a k uzavírání hroznů došlo velmi rychle. Často se proto tato ochrana časově nestihla.
A nakonec po deštivém počasí v září došlo k velmi výraznému zahuštěné hroznů, což vedlo k rozvoji hniloby mezi hustými bobulemi.
Každý ročník by proto měl přinášet poučení pro další vegetační období a z pohledu hniloby je velmi důležitá nepřímá a přímá ochrana a také hledání ekologických postupů v ochraně.
prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.