Sluneční úžeh révy a odlistění zóny hroznů - BS vinařské potřeby

Předpověď velmi vysokých teplot na začátku tohoto týdne upírá pozornost vinohradníků směrem k poškození hroznů vysokými teplotami.

Předpověď velmi vysokých teplot na začátku tohoto týdne upírá pozornost vinohradníků směrem k poškození hroznů vysokými teplotami.
Poškození hroznů souvisí s exponovaností hroznů ke slunečnímu záření. Expozice hroznů se ovlivňuje především prostřednictvím vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů.

Krátce před zaměkáním bobulí proto není vhodné odlistění zóny hroznů, protože bobule se nachází v nejcitlivějším stádiu ve vztahu ke slunečnímu úžehu. Předpovídané vysoké teploty mohou ještě zvyšovat riziko poškození.

  
Počátek projevu slunečního úžehu na bobulích.                      Sluneční úžeh ovlivňuje negativně vzhled stolních hroznů.

Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. „Tepelné záření“, které může způsobovat sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.

Každý vinohradník určitě z vlastní zkušenosti zná velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, intenzivním slunečním záření a bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.

Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.

Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá (BERGQVIST aj., 2001).

Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.

Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou stolní odrůdy a dále moštové odrůdy s větší bobulí.

S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí „ranní slunce“. Vhodné je však neodlisťovat. Bobule jsou odolnější ke slunečnímu úžehu, jestliže bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.

Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a vinohradník má obavu z poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.