„Věšáky při řezu“ ano nebo ne? - BS vinařské potřeby
Je vhodné ponecháva i část dřeva za místem, kte by bylo třeba udělat řez?
Mezi vinohradníky se stále vedou diskuse, zda řezné rány u révy vinné pečlivě začistit nebo zda je z pohledu fyziologie révového keře vhodnější nechávat tzv. „věšáky, tzn. že bude ponechaná i část dřeva za místem, kde by bylo třeba udělat řez.
Pro ty, kdo nevěří, že dřevo skutečně u révy vinné v řezných ranách prosychá, není nic jednoduššího než se přesvědčit na vlastní oči. Následující obrázky byly pořízené v úterý ve vinici a názorně ukáží, jak vypadá zasychání řezných ran u různě starého dřeva.
Réva vinná se výrazně odlišuje od ovocných dřevin mírného pásma ve způsobu zacelování řezných ran. U jabloní probíhá po řezu tvorba kalusu a řezné rány se přirozeným způsobem uzavřou. U révy vinné a třeba také meruněk se řezné rány po řezu neuzavřou díky tvorbě kalusu, ale zůstávají otevřené. Představují proto vstupní prostor pro infekci různých patogenů.
Ke tvorbě kalusu dochází u révy vinné za výrazně vyšších teplot, než které jsou v prostředí při zimním řezu. Tuto skutečnost je možné objasnit na výrově révových sazenic, kde jde o tvorbu srůstového kalusu mezi roubem a podnoží a kalusu na bázi podnožového řízku. Aby k tvorbě došlo, provádí se stratifikace na teplotu kolem 28°C. Taková teplota při zimním řezu révy vinné v přírodě nikdy nebude.
Zjednodušeně je proto možné říct, že řezná rána u révy vinné postupně prosychá. U řezných ran dochází k odumírání pletiv, které se projevuje jako kuželovité usychající nekrózy dřeva. Nekrózy poškozují a přerušují vodivá pletiva, což vede ke zhoršení nebo dokonce k přerušení zásobování části révového keře vodou a živinami. Celý tažeň potom může postupně usychat.
Obrázky 1a, 1b názorně ukazují stupně poškození řezné rány, která byla provedená v roce 2018. Je vidět, že poškození dřeva zasahuje výrazně hluboko. Růžné výsledky výzkumu uvádí, že poškození představuje přibližně 1,5 násobek šířky řezné rány. Jak je vidět na obrázku, může být i hlubší.
Obrázky 2a, 2b ukazují, jak může poškození dřeva zasahovat až téměř do vodivých pletiv, které vedou do tažně. Jestliže by byl v tomto případě provedený hladký řez, došlo by k omezení nebo úplnému přerušení vodivých pletiv.
I když dojde k omezení vodivých pletiv, nemusí být tato situace hned na první pohled ve vinici patrná. Révový keř může růst o něco slaběji, může se projevit vyšší citlivost ke stresům, může se během zrání objevit zavadání bobulí, případně předčasné stárnutí listové plochy. Všechny tyto dopady se obvykle zdůvodní vlivem počasí a nikoho ani nenapadne, že skutečný důvod může být někde úplně jinde.
Obrázky 3a, 3b potom názorně ukazují, že k poškození dřeva může docházet také v zásobních čípcích z roku 2018. Opět zde může docházet k přerušení vodivých pletiv.
Ony nechtěné „věšáky“ mohou mít svůj praktický význam a nemusí ve vinici zůstat na vždy. V dalším roce je totiž možné tyto „věšáky“ při zimním řezu odstranit. Pokud se totiž „začistí“ v části, která je již proschlá., nedochází k dalšímu prosychání. Jedná se pouze o odstranění proschlé části letorostů.
Celá tato fyziologická záležitost souvisí se zásobováním révového keře vodou a živinami. Ukazuje se také, že kvalitně zapěstovaný kmínek bez řezných ran a s nepřerušením vodivých pletiv je pro vitalitu vinice daleko přínosnější, než tvary s vysokým podílem starého dřeva, ale také velkým počtem řezných ran, které strukturu dřeva narušují.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.