Vhodný termín pro odlistění zóny hroznů - BS vinařské potřeby

Po odkvětu révy vinné je vhodné směřovat ke zlepšení mikroklima listové stěny u révy vinné.

Po odkvětu révy vinné je vhodné směřovat ke zlepšení mikroklima listové stěny u révy vinné. Jestliže byl provedený podlom a upevnění letorostů do drátěnky, představuje další krok ke zlepšení mikroklima listové stěny vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů. 

Pro vinohradníky, kteří nejsou příznivci odlistění, může už pouhé vylamování zálistků představovat významný krok ke zlepšení mikroklima. Vylamování zálistků je vhodné provádět co nejdříve po odkvětu. Vylamování zálistků je nejlépe provádět po osečkování. Jestliže letorost roste vzpřímeně a není osečkovaný, může být růst zálistků slabší. Jestliže však letorosty, před upevněním do drátěnky převisaly do meziřadí, mohlo dojít k iniciaci růstu zálistků a je možné je vylamovat i dříve, třeba před upevňováním do drátěnky. Vylamování zálistků je možné považovat za pozitivní u všech odrůd (Obrázek 1). 

Obrázek 1 - Zóna hroznů s provedeným vylamováním zálistků.

Přístup k termínu odlisťování se výrazně změnil v posledních 20 letech. Termín odlistění se posunuje spíše k ranějším stádiím růstu bobulí. Tento termín odlistění je také pozitivní nepřímou ochranou proti houbovým chorobám a také příznivý z pohledu kvality hroznů.

Jako nejvhodnější termín se ukazuje stádium nasazování bobulí. Tento raný termín působí pozitivně na odolnost bobule k poškození vysokými teplotami a intenzivním slunečním zářením. Jestliže se bobule vyvíjí, od počátku svého vývoje, v podmínkách vyšší teploty a slunečního záření, dochází k zesílení slupky bobule a také voskovité vrstvy na povrchu bobule. Pevná slupka bobule může také zvyšovat odolnost k houbovým chorobám. U nejcitlivějších odrůd, k poškození teplotou a slunečním zářením, jako jsou Chardonnay, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé nebo Muškát moravský, dochází při tomto termínu odlistění, pouze k minimálnímu poškození.

Odlistění v raných termínech také neovlivňuje negativně fotosyntézu révového keře. Odlistění ve stádiu růstu umožňuje kompenzovat révovému keři odstraněnou listovou plochu. Nedochází proto také k poklesu cukernatosti v souvislosti s odlistěním zóny hroznů. Jestliže se v minulosti odlisťovalo až kolem termínu zaměkání bobulí, docházelo k poklesu cukernatosti, což rané termíny odlistění eliminovaly.

Velmi důležitá je také intenzita odlistění, tzn. počet odstraněných listů na letorostu. Vzhledem k poštu listů odstraněných na letorost je třeba předpokládat, že každý odstraněný list může ovlivňovat fotosyntézu. Pro zrání kvalitních hroznů je důležitý poměr mezi listovou plochou a hmotností hroznu.

Při odstranění 4-6 listů na letorost proto může docházet ke snížení cukernatosti a také celkové kvality hroznů, díky intenzivnímu odlistění (Obrázek 2 a 3).

Obrázek 2 - Odlistění 4 listů v zóně hroznů                             Obrázek 3 - Odlistění až 6 listů v zóně hroznů

Optimální je proto odstraňovat 2 listy v zóny hroznů. Odlistění dvou listů je pozitivní také v tom, že hrozny nejsou plně exponované ke slunečnímu záření, ale určitou část dne proniká na hrozny rozptýlené sluneční záření. V části dne, kdy je sluneční záření nejintenzivnější, jsou totiž hrozny chráněné listy, které jsou přímo nad hrozny (Obrázek 4).

Obrázek 4 - Optimální odlistění 2 listů v zóně hroznů

U modrých moštových odrůd je vhodné provádět tento způsob odlistění u všech odrůd. U bílých moštových odrůd je provedení odlistění odrůdově závislé.

Z praktického hlediska je proto možné rozlišit odrůdy do následujících skupin:

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.