Využívání kompostů ve vinohradnictví - BS vinařské potřeby
Vermikompostování je jednoduchý biotechnologický proces kompostování.
Současné vinohradnictví se stále častěji orientuje ekologickým směrem. Využívá proto také přirozené postupy ve zlepšování půdních podmínek a výživy révy vinné.
K přípravě půdy před výsadbou, ale také k hnojení plodných vinic je vhodné využívat organická hnojiva. V tomto směru představují dobrou možnost vermikomposty, které vznikají z posklizňových zbytků, po sklizni hroznů.
Vermikompostování je jednoduchý biotechnologický proces kompostování, kdy jsou využívané určité druhy žížal k přeměně odpadů a tvorbě využitelného produktu. Žížaly jsou aktivní při teplotě 10–32 °C. Konzumují různé organické zbytky a snižují jejich objem o 40–60% (ADHIKARY, 2012). Jejich trávicím traktem procházejí všechny formy biologických odpadů: Extrakt trávicího procesu žížal tvoří tzv. vermikompost, jenž je schopen zlepšovat půdní vlastnosti a strukturu, hospodaření s vodou a stav živin. Vermikompostování je na rozdíl od tradičních způsobů kompostování také výrazně rychlejší.
Vermikompost je organické hnojivo velmi bohaté na živiny. Tabulka 1 uvádí průměrné složení vermikompostu získaného z matolin.
Parametr | Jednotka | Průměrný obsah |
pH |
| 7,1-7,8 |
Organická hmota | % | 72-90 |
Celkový uhlík (C) | g/kg sušiny | 350-500 |
Celkový dusík | g/kg sušiny | 12-42 |
Poměr C/N |
| 10-40 |
Celkový fosfor | g/kg sušiny | 1-10 |
Celkový draslík | g/kg sušiny | 5-18 |
Celkový vápník | g/kg sušiny | 5-25 |
Celkový hořčík | g/kg sušiny | 1-5 |
Celková síra | g/kg sušiny | 1-8 |
Celkové železo | g/kg sušiny | 1-10 |
Celkový mangan | g/kg sušiny | 0,05-2,5 |
Celkový bor | mg/kg sušiny | 4-40 |
Celkový molybden | mg/kg sušiny | 1-30 |
Lignin | g/kg sušiny | 300-800 |
celulóza | g/kg sušiny | 35-200 |
hemicelulóza | g/kg sušiny | 10-150 |
Celkové polyfenoly | mg/kg sušiny | 5-25 |
Tabulka 1: Některé parametry vermikompostu z matolin (DOMINGUEZ a kol., 2017).
Použití čerstvých matolin může uvolňovat do půdy nadměrné množství fytotoxických polyfenolů (Obrázek 1). Tento vliv se může negativně projevit na ovlivnění fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy.
Pro vinohradníka je vermikompost nejlepším způsobem, jak přeměnit odpad z vinohradnické produkce na velmi cenné hnojivo. Vermikompost získaný z matolin je hnojivo s bohatým obsahem enzymů, což vede ke zlepšení biochemických vlastností půdy a také detoxifikaci případných reziduí pesticidů.
Vermikomost je jemně rozdělený a pórovitý materiál, podobný rašelině. Vyznačuje se vysokou vodní jímavostí. Obsahuje také živiny ve formě, která je lehce přístupná pro rostliny. Vermikompost je rovněž bohatě mikrobiálně aktivní hnojivo.
Obrázek 2 - Výchozí matoliny během kompostování
Obrázek 3 - Uspořádání pro inokulaci žížal a vermikopostování
Základní výhodou vermikompostu je především skutečnost, že velmi dobře a rychle zlepšuje strukturu půdy. Díky svému složení a mikrobiální aktivitě se velmi dobře zapracovává do půdy. V tomto směru má daleko lepší vlastnosti, než ostatní organická hnojiva. Z vermikompostů se také pohotově uvolňují živiny. Zlepšení strukturu půdy umožňuje také lepší zakořenění révy. Pravidelné hnojení vermikompostem je vhodné ve všech viničních půdách. Velký význam má především v hlinitých a jílovitých půdách, kde může zlepšovat strukturu a omezovat zhutnění půdy.
HOARE (2014) uvádí, že mulčovaný kompost omezuje erozi, používání herbicidů, ztráty půdní vlhkosti a neproduktivní vypařování a tím i stresové situace u révy vinné. Dále podporuje rozvoj půdních organismů, zvyšuje obsah organické složky v půdě a zlepšuje přístupnost živin pro révu vinnou.
Vermikompost je velmi vhodné aplikovat především do příkmenného pásu. V příkmenném pásu může mulčovaný kompost jednak omezovat růst plevelů a zároveň zlepšuje půdní vlastnosti a zajišťuje výživu v prostoru, kde je největší hmota kořenového systému révy. Kompost je také možné aplikovat hloubkově, podobně jako minerální hnojiva nebo rozmetat plošně do meziřadí a zapravit do půdy. Aplikace do příkmenného pásu je však nejlepší a nejefektivnější.
Vermikompostem je možné hnojit cyklicky všechny vinice, tzn. matoliny získané jako odpad při zpracování hroznů se kompostují a poté se vermikompost postupně vyváží do vinic. Obecně je možné konstatovat, že komposty a vermikomposty by měly být základem výživy révy vinné.
prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.