Vývoj vegetace v roce 2018 a vliv na révu vinnou - BS vinařské potřeby

Na konci vegetačního období v roce 2017 se objevovali obavy, zda bude mít réva vinná dostatek zásobních látek pro dobré přezimování a rašení na jaře 2018.

Na konci vegetačního období v roce 2017 se objevovali obavy, zda bude mít réva vinná dostatek zásobních látek pro dobré přezimování a rašení na jaře 2018. Situace byla kritická zejména na lokalitách, kde se projevovalo na podzim usychání listů a letorostů. Existovaly také obavy, zda bude mít réva vinná na jaře k dispozici dostatek vláhy.

Jaro 2018 však jisté všechny velmi překvapilo. Rašení révy bylo v porovnání s jinými ročníky poměrně pozdní. Následoval však nástup výrazně teplého počasí, kdy docházelo k rychlému oteplování půdy. Vzhledem k intenzivnímu růstu letorostů je možné předpokládat, že kořenový systém začal být aktivní, krátce po rašení. Přispěly k tomu vyšší teploty a alespoň minimální zimní vláha. Tento stav je možné považovat za pozitivní, protože existovalo riziko, že se nižší podíl zásobních látek negativně projeví na růstu révy vinné.

Skutečný stav vegetace se ukázal v minulých dnech, během kvetení révy. Na stanovišti v Lednici kvetla réva vinná v nejdřívějším termínu za 20 let pozorování. Réva vinná již odkvetla a vegetace má náskok přibližně 14-21 dnů. V některých severněji položených lokalitách kvetla réva vinná dříve i o 21-30 dnů. Je proto velkou otázkou, jak se tento stav projeví na rozvoji houbových chorob u révy vinné a také na zrání.

Ve vztahu k houbovým chorobám se je potřeba podívat na révu vinnou a její vývoj a také na podmínky rozvoje houbových chorob. U révy vinné se bude projevovat ontogenická odolnost ve vztahu k vývoji révy. Ontogenická odolnost se vztahuje k fyziologickému stárnutí révy a také fenologickému vývoji. Bohužel tento stav nebude korespondovat s vývojem ročníku, tak jak jsme na to zvyklí. Mechanismy ontogenické odolnosti bobulí k padlí révy by se proto měly projevit v krátké době. A rovněž stárnoucí listy budou dříve odolné k houbovým chorobám. Z pohledu ochrany proti houbovým chorobám lze proto třeba považovat za kritický červen a začátek července. Zejména v období po odkvětu proto musí být ochrana proti houbovým chorobám intenzivní a využívat všechny prostředky přímé a nepřímé ochrany.

Daleko výraznější problémy lze očekávat ve vztahu ke zrání hroznů a každé opoždění současného stavu vegetace může být pozitivní. Vinohradníci a vinaři jistě mají v paměti ročníky 2002, 2003, 2006 nebo 2011, kdy byly kvalita především bílých odrůd negativně ovlivněná.

Pro zrání bílých odrůd révy je potřebný dlouhý a slunečný podzim se střídáním teplých dnů a chladných nocí. Právě tento průběh počasí ovlivňuje pozitivně strukturu aromatických látek a kyselin. Právě tento průběh počasí se podílí na tvorbě typických moravských a českých bílých vín. Bude proto záležet na dalším vývoji počasí, zda dojde skutečně k „podzimnímu zrání hroznů“. Současný vývoj vegetace a průběh počasí bohužel napovídá tomu, že hrozny budou zrát především během srpna, v teplých podmínkách. Tento průběh počasí se může projevit na rychlé tvorbě cukrů, nízkém obsahu kyselin a vysoké hodnotě pH.

Teplý ročník může být naopak příznivější pro zrání modrých odrůd. Zejména teploty mezi 25-30°C jsou příznivé pro tvorbu aktokyanových barviv a zrání tříslovin.

Je proto třeba věnovat velkou pozornost dalšímu vývoji vegetace a prostřednictvím agrotechnických postupů na danou situaci reagovat.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.