Odborná poradna

Je vhodné ozelenění v nových výsadbách?

BS Vinařské potřeby
09. dubna

Před výsadbou nové vinice je obvykle potřebné hloubkové zpracování půdy, aby došlo k odstranění zhutnění půdy a byly vytvořené příznivé podmínky pro zakořenění révy vinné (Obrázek 1).  Toto zpracování půdy se provádí formou rigolace nebo hloubkového kypření.

Příklad zhutnělé půdy 
Obrázek 1 - Příklad zhutnělé půdy                                       

Také v nové výsadbě je ale potřebné udržovat půdy v dobrém strukturním stavu, aby byly zajištěné optimální podmínky pro zakořenění révy. Dobrou strukturu půdy je možné udržovat také prostřednictvím ozelenění meziřadí, kdy se využívají druhy, které zakořeňují do hloubky nebo mají rozvětvený kořenový systém.

Největším nebezpečím pro správný vývoj nové výsadby je totiž opětovné utužení půdy. K opětovnému utužení půdy nejčastěji přispívá udržování půdy formou celoplošného černého úhoru. Velké riziko představuje také pohyb mechanizace po vlhké půdě, kdy se půda opět výrazněji utužuje.

U révy vinné se potom mohou často projevovat chlorózy, které jsou dané právě extrémním zhutněním půdy. Réva vinná nemá možnost optimálně vytvářet kořenový systém a tím pádem přijímat živiny, zejména mikroprvky, které jsou spojené s chlorózami.

Při dobře připravené půdě před výsadbou a zásobním hnojení může být ozelenění v nových výsadbách pro révu vinnou prospěšné.

Ozelenění je většinou vhodné nevyužívat ve vinici v roce výsadby. Přece jenom je třeba, aby měla réva vinná k dispozici maximální množství vláhy a minimalizovala se konkurence. V roce výsadby je vhodné ozelenění využívat pouze na hlubokých, dobře připravených půdách, s dobrým vodním režimem.

Ve druhém roce po výsadbě by už však mělo být ozelenění stálou součástí agrotechniky révy vinné. Ozeleňovací směs by bylo vhodné vysévat v užším pásu, aby nezasahovala do příkmenného pásu (Obrázek 2). Významná část kořenové hmoty se totiž vytváří právě v půdě v místech příkmenného pásu a je proto třeba, v tomto prostoru omezit konkurenci.


Obrázek 2 - Příliš široký výsav ozelenění

Dále je potřebné nepoužívat takové druhy, které představují největší konkurenci pro révu vinnou. Ve směsích do nových výsadeb by proto neměly být zastoupené druhy trav, z čeledi lipnicovité.

Ve směsích do nových výsadeb se často využívá lnička setá (Obrázek 3). Tento druh poměrně rychle vzejde a pokrývá povrch půdy, ale umožňuje dobré vzcházení ostatních druhů. Nevytváří zkrátka extrémně konkurenční prostředí mezi jednotlivými druhy ve směsi, jako třeba hořčice.

Obrázek 3 - Lnička setá se často využívá ve směsích do nových výsadeb. 
Obrázek 3 - Lnička setá se často využívá ve směsích do nových výsadeb.

Ostatní zastoupení pak představují především rostliny z čeledi bobovité, většinou různé druhy jetelů. Velmi často se využívá jetel nachový, který tvoří poměrně hodně zelené hmoty a má také dobrou schopnost poutat vzdušný dusík. Dále se využívá jetel plazivý nebo jetel luční, které tvoří souvislý pokryv půdy. Doplňují je potom další druhy jako tolice dětelová nebo i vičenec ligrus.

Během vegetace se směs obvykle ošetřuje „mulčováním na vysoko“, kdy je mulčovat vy výšce asi 15 cm nad půdou nebo kosením. Ve směsích bývá zastoupeno méně druhů, které by reagovaly na ošetřování válením.

Ozeleňovací směs zůstává v nových výsadbách asi 2-3 roky a potom bývá nahrazena směsí pro trvalé ozelenění.

Z nabídky BS Vinařské potřeby je k tomuto účelu možné využívat směs BS Zelené hnojení – před výsadbou.


Zelené hnojení před výsadbou - balení 2 kg a 10 kg.
 

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Akreditovaná laboratoř

č. 1619 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Po - Pá: 7:30 - 16:00

Vedoucí laboratoře ~ Žaneta Beňová
+420 702 229 666

  • Analýza hroznů a moštů
  • Analýza v průběhu fermentace
  • Analýza vína před láhvováním