Méně řezných ran je prevence proti chřadnutí a odumírání révy - BS vinařské potřeby

Projev ESCA ve vinicích je charakteristický objevením listových příznaků a postupným oslabováním keřů.

  
Obrázek 1 - Velký počet řezných ran na vrcholu kmínku.    Obrázek 2 - Keř před zmlazením s velkým počtem spících oček.

Projev chřadnutí a odumírání révy (ESCA) ve vinicích je charakteristický objevením listových příznaků a postupným oslabováním keřů.

Hlavními původci jsou houby (tracheomykózy), Phaeomoniella chlamydospora a Phaeocremonium spp, které kolonizují dřevo révového keře a způsobují nekrózy. Ve většině případů je dřevo postižené také bílou hnilobou, kterou způsobuje basidiomyceta, Fomitiporia mediterranea. Úloha  Fomitiporia mediterranea v tvorbě listových příznaků však nebyla prokázaná, ale tato houba se pravděpodobně podílí na apoplexii révových keřů.

Infekce řezných ran prostřednictvím inokula přenášeného vzduchem má hlavní úlohu v epidemiologii chorob kmínku. Období uvolňování spor může být proměnlivé podle patogenu a geografického umístění, takže rizika infekce řezné rána závisí zejména na klimatických rozdílech mezi oblastmi pěstování révy a dobou řezu.

Zcela zásadním problémem je velké množství řezných ran provedených na velmi malém prostoru na vrcholu kmínku. Velký počet, byť i malých řezů zvyšuje plochu řezných ran a zvyšuje tak pravděpodobnost, že může dojít k infekci. Keře s takovým způsobem řezu jsou potom výrazně citlivější na ESCA (Obrázek 1).

Velký počet řezných ran také vede ke zvýšené tvorbě spících oček (Obrázek 2). Velký počet spících oček se potom po rašení révy projeví intenzivním rašením a růstem letorostů. Na keři potom vzniká hustý obrost letorostů na vrcholu kmínku. Jestliže není tento obrost odstraněný nebo regulovaný v zeleném stavu, je zaděláno na velký problém. Letorosty postupně zdřevnatí a i při pozdějším vylomení mohou způsobit velkou ránu, prostřednictvím které může dojít k infekci. Pokud dojde k odstranění až v rámci zimního řezu, zvyšuje se plocha řezných ran a zvyšuje se také potenciál spících oček pro následující období. Je proto zaděláno na cyklický problém.

V případě velkého množství řezných ran také dochází k prosychání v místech řezných ran. Jestliže proto keř postupně odumírá, nemusí to být v tomto případě vždy způsobené chorobou ESCA, ale může to být způsobené totálním přerušením vodivých pletiv.

Obrázky 3 a 4 názorně ukazují, jak může dopadnout vysoký počet řezných ran na vrcholu kmínku. Dřevo na vrcholu kmínku je poškozené prosycháním a částečně bílou hnilobou. Pod tímto poškozením je dobře vidět zcela zdravý kmínek, bez jakýchkoliv příznaků choroby ESCA. Tento keř je proto názorným příkladem, jak řezy na vrcholu kmínku mohou znemožnit, aby se voda a živiny dostaly do tažně a keř normálně plodil.

 
Obrázek 3, 4 - Úplné poškození dřeva na vrcholu kmínku       

Součástí prevence proti chorobě ESCA je proto odstranění dřeva na vrcholu kmínku s vysokým podílem řezných ran. I za cenu jedné velké řezné rány je proto nejlepší zmladit kmínek. Jedna velká řezná rána se proto ošetří daleko lépe než několik řezných ran. Obrázek 2 ukazuje keř před zmlazením kmínku. Obrázek 5 ukazuje keř po zmlazení kmínku. Tato situace umožní začít řez vlastně od počátku, bez zatížení velkým počtem řezných ran a aplikovat také zásady nových způsobů řezu, které jsou prevencí proti ESCA. Jestliže není na keři k dispozici potřebný obrost a kmínek je zdravý, je možné kmínek zmladit z obrostu, který se může objevit po rašení na patě kmínku.

Velký řez je vhodné co nejdříve po řezu ošetřit latexem nebo stromovým balzámem. Řez s vysokým podílem velkých řezů je optimálně provádět za sucha a teplotách těsně pod bodem mrazu (-1 až -3°C), což může být další prevence proti infekci.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.