Odborná poradna

Teplota, vlhkost vzduchu a vývoj padlí révy

BS Vinařské potřeby
14. července

Začátek infekce na listech
Začátek infekce na listech

V současném období je výrazně aktuální především ochrana proti padlí révy. Pro rozvoj padlí révy je důležitá teplota a především vlhkost vzduch. Srážky v uplynulých hodinách potom mohou příznivě působit na zvýšení vlhkosti vzduchu v listové stěně a tím pádem vytváří příznivé podmínky pro rozvoj padlí.

Z pohledu prognózy padlí proto může být zajímavé sledování teploty a relativní vlhkosti vzduchu přímo uvnitř listové stěny. V období vysokých teplot na konci června byla uvnitř listový stěn naměřené vysoké teploty a současně nízké vlhkosti vzduchu. Během dne se teploty pohybovaly mezi 32-33°C a vlhkost vzduchu byla současně velmi nízká, a dosahovala i nižší hodnoty než 20%

V období po dešťových srážkách, na začátku července byla v nočních hodinách naměřená v listové stěně i vlhkost vyšší než 95%. Teplota během dne se v listové stěně pohybovala mezi 25-28°C při vlhkosti mezi 60-80% a pouze na krátkou dobu vlhkost poklesla pod 50%. Přímo ve vinici, v listových stěnách byly proto zcela ideální podmínky pro rozvoj padlí.

Výsledky výzkumů prováděných za účelem objasnění ideálních podmínek pro rozvoj padlí révy uvádí následující: Optimální teploty pro rozvoj padlí révy se ve  vinici pohybují mezi 21–30 °C (GUBLER a kol., 1999). Rozvoj padlí révy je nejúspěšnější ve stínu, protože zastínění snižuje teplotu rostlinných pletiv o 5–10 °C. Stín ale také zvyšuje relativní vlhkost vzduchu a snižuje intenzitu slunečního záření (JARVIS a kol., 2002, AUSTIN a kol., 2011). Za podmínek exponovanosti rostlinných pletiv k  UV záření jsou existující kolonie padlí révy poškozené při expozici k 35 °C po dobu 0,25 hodiny. Všechna stádia rozmnožovacího cyklu padlí révy jsou zničené při 33 °C nebo při 12 hodinové expozici nad 35 °C. Relativní vlhkost vzduchu proto může mít také vliv na rozvoj padlí révy. MANE a kol. (1996) studovali rozvoj padlí révy v zavlažované vinici v Indii a zjistili, že úroveň rozmnožování choroby je nulová pod 53 % a při 100% relativní vlhkosti vzduchu. KAST (1997) vytvořil model pro prognózu rozvoje padlí révy v německých vinicích, založený mimo jiné na prahové úrovni 60–70% relativní vlhkosti vzduchu, kterou označuje jako příznivou pro rozvoj choroby. CARROL a WILCOX (2003) uvádějí, že i když k infekci může dojít při všech hodnotách vlhkosti vzduchu, výskyt a rozvoj choroby se zvyšuje se stoupající relativní vlhkostí vzduchu až k optimu 85 % a potom se při vyšších vlhkostech vzduchu zastavuje nebo klesá. BULIT a LAFON (1978) potom zjistili dvojnásobnou délku řetězce konidií po 24 hodinách při vlhkosti 90–100 % než při vlhkosti 30–40 %. Četnost klíčení konidií proto ovlivňuje zvyšující se vlhkost. Padlí révy nesnáší vodu v kapalném stavu, protože intenzivní srážky mohou omývat mycelium z listů nebo bobulí.

Počátek infekce na bobulích
Počátek infekce na bobulích

Víkendové srážky proto budou podporovat zvýšení relativní vlhkosti vzduchu uvnitř listových stěn.  Jelikož předpověď naznačuje, že teploty vzduchu budou vyšší, mohou nastat ve vinici zcela optimální podmínky pro rozvoj padlí, jak z pohledu teploty, tak vlhkosti vzduchu. Kvalitní ochrana proto je v tomto období zcela klíčová. 

Ochrana je v tomto období důležitá zejména ve vinicích, kde se již objevily nějaké příznaky padlí. V takových vinicích proto může za příznivých podmínek dochází k rychlému rozvoji infekci a termínově správná a účinná ochrana je dvojnásobně důležitá.

Čím delší bude období s teplotami vyššími než 30°C a bez dešťových srážek, budou stoupat teploty uvnitř listových stěn a klesat vlhkost vzduchu a podmínky se budou stávat postupně méně příznivé pro rozvoj padlí.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

 

 

Akreditovaná laboratoř

č. 1619 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Po - Pá: 7:30 - 16:00

Vedoucí laboratoře ~ Žaneta Beňová
+420 702 229 666

  • Analýza hroznů a moštů
  • Analýza v průběhu fermentace
  • Analýza vína před láhvováním