Odborná poradna

Výhody krátkodobého ozelenění

BS Vinařské potřeby
06. dubna

V posledním období se často objevují růstové problémy v nových výsadbách révy vinné. Sazenice sice úspěšně vyraší, ale následující růst a vývoj je potom slabý a zapěstování kmínků je zdlouhavé.

Jedním z důvodů mohou být zhoršené podmínky pro vývoj kořenového systému díky zhutnění půdy. Kořenový systém potřebuje dobrou strukturu půdy, aby mohla réva vinná dobře zakořenit ve vertikálním a horizontálním směru. Přirozené půdní póry nebo póry, které jsou vytvořené půdními organismy nebo kořeny ozeleňovacích rostlin vytváří ideální podmínky pro zakořenění. Zhutnění půdy naopak pórovitost půdy poškozuje. Díky tomu se omezuje půdní prostor, kde by réva vinná mohla dobře zakořenit. Kořenový systém je pak často velmi malý a není dobře rozmístěný v celém půdním profilu. Révový keř potom nemá optimální podmínky pro příjem vody a živin. Omezený kořenový systém představuje také nižší potenciál z pohledu zásobních látek. Kořenový systém a staré dřevo jsou totiž hlavním zdrojem zásobních látek. Réva vinná potom může mít růstové problémy již v jarním období, kdy právě tyto zásobní látky využívá k podpoře růstu.

Poškození přirozené pórovitosti půdy se může projevit také na vodních poměrech v půdě. Zhutnění půdy také výrazně omezuje rozvoj kořenového vlášení a tím pádem příjem živin. Na listech se potom mohou projevovat příznaky chlorózy způsobené nepřijatelností makroprvků a mikroprvků.

Vinohradník si pak klade otázku, jak je možné, že se ve vinici projevují příznaky nedostatku živin, když v rámci přípravy půdy před výsadbou věnoval velkou pozornost právě hnojení. Důvod, ale není ten, že by v půdě nebyla dostatečná zásoba živin, ale v tom, že živiny jsou nepřijatelné.

Základem úspěchu nové výsadby je proto věnovat maximální pozornost udržování příznivé struktury půdy.

 

 První krokem k úspěchu je maximálně se vyhnout pohybu mechanizace po vlhké půdě. Vlhká půda, zejména je-li v půdě vyšší podíl jílovitých části, je velmi náchylná na utužení. U takových půd je extrémní utužení dobře vidět i na povrchu půdy. Taková půda potom logicky nemůže vytvářet příznivé podmínky pro zakořenění. Při pokusu dostat se do hlubších vrstev půdy je to potom často nemožné, protože půda svými vlastnostmi připomíná „beton“ a není šance na dobrý vývoj kořenového systému.

Cestou, jak zlepšit půdní podmínky je využívání krátkodobého ozelenění v nových výsadbách.

Jestliže má někdo obavu o výraznou konkurenci mezi novou výsadbou révy vinné a ozelenění a rizikem stresu, nemusí se této skutečnosti obávat. Existují totiž možnosti, jak tento stres omezovat. Tyto možnosti vychází z vlastností rostlin využívaných ke krátkodobému ozelenění.

Ke krátkodobému ozelenění se většinou využívají rostliny, které mají dobrou schopnost vzcházení a zároveň i dynamický růst. Mají proto schopnost rychle zakořenit v půdě a vytvořit dostatečný podíl zelené hmoty. V tomto spočívá základ „obranné funkce“ proti zhutnění půdy. Při výskytu podmínek, které by mohly znamenat riziko stresu pro révu vinnou (sucho, vysoké teploty),  je možné ozelenění nejdříve pomulčovat a následně podříznout nebo zapravit do půdy. Dojde tak k omezení konkurence ve vztahu k révě vinné. Ozelenění však již zanechalo „pozitivní stopy“ v půdě. Došlo již v prokořenění půdy a kořeny, které se budou následně postupně rozkládat, zlepšují pórovitost a strukturu půdy. Réva vinná má tak dobré podmínky pro zakořenění.

V případě, že je směs složená z vytrvalých druhů, může být výhodnější i podřiznutí ozelenění, protože rostliny mohou následně znovu obrůstat.

 

Krátkodobé ozelenění je nejvhodnější vysévat právě v tomto období. Výsev by měl být provedený do meziřadí, v prostoru, kde se pohybuje mechanizace. Výsev by neměl zasahovat do příkmenného pásu. Ozelenění příkmenného pásu totiž může v nových výsadbách představovat největší konkurenci pro révu vinnou. V závislosti na vývoji ozelenění a průběhu počasí je možné směs a ponechat dále na stanovišti, mulčovat a podříznout kořenový systém nebo mulčovat a zapravit do půdy. Mulčování nebo válení se současným rozdrcením zelené hmoty je důležité, protože napomáhá zapracování zelené hmoty do půdy a rozkladu zelené hmoty.

Ke krátkodobému ozelenění v nových výsadbách mohou být vhodné následující druhy rostlin: žito ozimé, peluška jarní, hrách setý, pohanka obecná, hořčice bílá, ředkev olejná, svazenka vratičolistá, lnička setá, vičenec ligrus.

Směsi je možné vybírat na našem e-shopu i BS prodejnách: 



Zelené hnojení  nabízíme ve 2 baleních: 2 kg a 10 kg.

Akreditovaná laboratoř

č. 1619 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018

Po - Pá: 7:30 - 16:00

Vedoucí laboratoře ~ Žaneta Beňová
+420 702 229 666

  • Analýza hroznů a moštů
  • Analýza v průběhu fermentace
  • Analýza vína před láhvováním