Odborná poradna

Zhodnocení průběhu vegetace 2016

BS Vinařské potřeby
05. prosince

   V letošním roce probíhala na vinicích doslova přehlídka chorob, přičemž nejvíce o sobě dala vědět plíseň révová. Lokálně silně útočila také ESCA nebo fytoplazma zlatého žloutnutí révy. Lze obecně konstatovat, že bylo v roce 2016 možné na každé vinici „něco najít“.

   Již v době rašení, tedy začátkem dubna, se například v Mikulově, Velkých Pavlovicích nebo také na Znojemsku v Bohuticích sporadicky vyskytl různorožec trnkový (Peribatodes rhomboidarius). Na některých místech byly zaznamenány i osenice. V době, kdy byly letorosty dlouhé cca 5 cm, došlo slabě na některých feromonových lapačích k zachycení obaleče mramorovaného (Lobesia botrana) nebo imag obalečíka jednopásného (Eupoecilia ambiguella). Na více vinicích byla zanechána výraznější „kosmetická stopa“ po vlnovníku révovém (Colomerus vitis) ve formě plstnatosti, napadení hálčivcem révovým (Calepitrimerus vitis) bylo v roce 2016 minimální. Začátkem srpna byly na bázích letorostů sporadicky (Starovice, Hustopeče, Nosislav, Hrušky, Moravská Nová Ves) sledovány projevy černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola). Z  Polešovic, Starovic, Němčiček či Velkých Pavlovic pocházejí v letošním roce záznamy o výskytu šedé hniloby hroznů révy (Botrytis cinerea) na hroznech.

   V době, kdy teprve začínaly letorosty vyrůstat z hlavních oček, zasáhla vinaře silná nepříjemnost v podobě jarních mrazů. Ty se vyskytují téměř s roční pravidelností a i letošní rok nebyl výjimkou. Během pár dnů byly mladé letorosty abioticky poškozeny, postupně chřadly a usychaly. Nebezpečí letošních jarních mrazů spočívalo zejména ve zrádné „nelogice“ jejich rozložení, a tak bylo na řadě míst prakticky nemožné se jim ubránit. Na svahovitém stanovišti kupříkladu pomrzly letorosty ve vrchní části vinohradu, kdežto keře ve spodní úrovni nízké teploty přečkaly bez úhony a byly naprosto zdravé. Ve srovnání s rokem 2012 přišly jarní mrazy přibližně o měsíc dříve, kdy byly letorosty průměrně 10 cm dlouhé a réva tak měla do sklizně dostatek času na regeneraci. Hrozny se postupně utvářely na letorostech vyrůstajících z vedlejších oček. Navzdory katastrofálním odhadům byly výnosy nakonec „pouze“ přibližně o 20 % nižší oproti roku 2015.

   V závislosti na odrůdě réva odkvétala v průměrném termínu 16. června. Násada květenství byla navzdory jarním mrazům velmi pěkná. Během kvetení však došlo k výraznějšímu ochlazení a také k četnějším srážkám. Tyto podmínky na některých místech a zejména pak u nekvalitně ošetřených keřů vytvořily předpoklad pro rozvoj botrytiové hniloby květenství. U řad našich zákazníků bylo možné pozorovat souvislost mezi kvalitním odkvětem a včasnou aplikací široce působícího systémového fungicidu, který je v době před kvetením tzv. sázkou na jistotu. U více odrůd bylo na základě vizuálního posouzení a také díky výstupům z laboratorních rozborů zjištěn nedostatek vápníku v rostlinách ve fázi kvetení. Ačkoli je na zdejších půdách vápníku dostatek, je třeba si uvědomovat fakt, že je tento prvek rostlinou obtížně přijatelný a v rostlině pak prakticky nepohyblivý. Réva proto vyžaduje jeho pravidelný přísun z vnějšího prostředí po celé vegetační období.    

   V průběhu června došlo také k prvním projevům novodobého „strašáku“ ESCA. Jedná se o komplexní chorobu chřadnutí a odumírání révy, která byla zaznamenána na velmi mnoha lokalitách jižní Moravy (Starovice, Stošíkovice, Němčičky, Polešovice) a na intenzitě pak nabírala na přelomu července a srpna. Náchylnou odrůdou je především Sauvignon. Typickým projevem této choroby je tzv. tygrovitost listů, která byla na vinicích pozorovatelná až do doby počátku zrání.

   V letošním roce byl na území ČR, přesněji ve Valticích (21. 7.), poprvé zaznamenán výskyt kříska révového (Scaphoideus titanus), tedy přenašeče významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (Grapevine flavescence dorée fytoplasma). Příznaky této poměrně nové choroby se postupně ve stále větší míře objevovaly na různých lokalitách (Domanín, Moravská Nová Ves, Němčičky, Starovice). Mezi nejcitlivější kultivary přitom patří Chardonnay, Zweigeltrebe, dále Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Cabernet Sauvignon, Frankovka a Rulandské modré. V této souvislosti je vždy prevencí nákup certifikovaných sazenic a eliminace hostitelských rostlin, ve kterých škůdce přebývá.

   Intenzita projevu padlí révového (Erysiphe necator) se letos určitě nedá označit jako extrémní, ale ani jako nízká. V závislosti na lokalitě se v průběhu vegetace vyskytoval střední infekční tlak padlí révového. Výraznější napadení bylo viditelné na Mikulovsku nebo na Velkopavlovicku. Bobule jsou obecně citlivé na napadení padlím už od počátečních vývojových fází. Citlivost pak trvá až do začátku zaměkání, kdy postupně docházelo k ukončení vysoké vnímavosti hroznů k infekci. Na některých místech však bylo možné ještě v září na listech pozorovat viditelnou přítomnost příznaků této choroby.

   Nejcitlivější k napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) bývají květenství a bobule až do fáze velikosti hrachu. U zrajících hroznů může být napadena i třapina, která po infekci hnědne a usychá. I díky ideální vlhkosti vzduchu a četným srážkám byly v letošním roce podmínky pro šíření infekce plísně révové ideální. Primární infekce startovaly v polovině června a od 26. týdne infekční tlak významně zesílil napříč všemi oblastmi. Silně ohroženy byly hlavně révové školky a mladé výsadby. Tato choroba zasáhla vinice v roce 2016 zřejmě nejvíce.

   Jakmile se v bobulích začaly hromadit cukry, došlo na řadě lokalit k hojnému výskytu škůdce Drozophila suzukii. Kvalita některých krásně vypadajících hroznů tak byla nakonec degradována octovou hnilobou, tyto hrozny bylo při sklizni lepší selektovat.

   Ačkoli byl průběh léta spíše chladnějšího charakteru a nepřízeň deštivého počasí v srpnu nebyla pro zrání hroznů žádoucí, v průběhu hlavního sklizňového proudu v září bylo nakonec vinařům dopřáno příjemné pozdní letní počasí. Navíc se v průběhu vegetace vyskytovalo obecně více srážek a tak byl například pro výsadbu mladých sazenic tento rok ideální. V období od ledna do září činil celkový úhrn srážek 439 mm, což je o 110 mm více ve srovnání se stejným obdobím roku 2015. Průměrná teplota na jižní Moravě byla od začátku roku do konce září 2016 o 1,2 °C nižší než v roce 2015. Sklizeň začala průměrně kolem 10. září.

   Výsledná kvalita hroznů, resp. moštů byla v letošním roce vesměs vynikající a bezproblémová. Laboratorní rozbory potvrdily optimální cukernatost, kyseliny nebo pH. I přes velkou řadu vnějších činitelů atakujících naše vinohrady tedy nakonec vše dopadlo více než dobře a letošní kampaň lze hodnotit jako mimořádně vydařenou. Vína ročníku 2016 budou určitě velmi zajímavá.

   A jaká bude sezóna 2017? Křišťálovou kouli nemáme, ale jednu radu bychom měli. Choďme do vinohradu, rozhlížejme se, naslouchejme a dopřávejme mu to nejlepší, ať je výsledek celoroční dřiny minimálně stejně tak dobrý jako ten letošní.

Akreditovaná laboratoř

č. 1619 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Po - Pá: 7:30 - 16:00

Vedoucí laboratoře ~ Žaneta Beňová
+420 519 347 531

  • Analýza hroznů a moštů
  • Analýza v průběhu fermentace
  • Analýza vína před láhvováním