Přihlásit se pomocí Google
„Funkční řez“ pro kvalitní vinici
Vinice
Kvalita řezu nesouvisí pouze se vztahem k infekci komplexem chorob kmínku. Kvalita zapěstování kmínku a řezu souvisí především s morfologickou stavbou a fyziologickými funkcemi keře.
Problémem ve vinicích jsou stále častější výpadky keřů, které mohou významným způsobem souviset také s kvalitou zapěstování keřů a způsobem řezu. Cílem by proto mělo být využívat „funkční řez“, který zajistí optimální transport vody, živin a asimilátů révovým keře, bude minimalizovat poškození při zimním řezu a působit preventivně ve vztahu k houbovým patogenům, který způsobují komplex chorob kmínku.
Není možné vytvořit univerzální „předpis“ zimního řezu, který bude dokonale fungovat. Je naopak třeba vrátit se k morfologicko-fyziologické podstatě révy a využívat biologické zákonitosti, které jsou stále platné. Réva je liána, která se dá různým způsobem tvarovat, různým způsobem provádět řez a v podstatě vše musí spojovat jenom to, že réva vinná plodí na jednoletém dřevě.
Není možné vytvořit univerzální „předpis“ zimního řezu, který bude dokonale fungovat. Je naopak třeba vrátit se k morfologicko-fyziologické podstatě révy a využívat biologické zákonitosti, které jsou stále platné. Réva je liána, která se dá různým způsobem tvarovat, různým způsobem provádět řez a v podstatě vše musí spojovat jenom to, že réva vinná plodí na jednoletém dřevě.
Základem je kvalitní kmínek
Základem je kvalitní kmínek, bez řezných ran, které by mohly narušovat vodivá pletiva v kmínku. Funkční vodivá pletiva jsou proto absolutní základ zdravé vinice. Zachování celistvosti a plynulosti vodivých pletiv je prvním předpokladem toho, že „révový keř bude fungovat naplno“.
Obrázek 1 ukazuje řez kmínkem, kde velká část kmínku je bez jakéhokoliv poškození. Takový část kmínku zajišťuje zcela optimální transport vody a živin z půdy až do vrcholové části keře. Ale, jak je ale vidět na obrázku kvalitu kmínku neurčují jenom řezné rány podél kmínku, ale také na patě a vrcholu kmínku.
Obrázek 2 ukazuje poškození dřeva na patě kmínku, která může postupně ovlivňovat „funkčnost“ celého keře. Základ tohoto poškození musel vzniknout už při zapěstování kmínku. Ošetřování révových sazenic po výsadbě je proto velmi důležité, protože právě v tuto dobu se rozhoduje o kvalitě budoucího kmínku. Nadbytečné letorosty na bazální části kmínku je proto třeba odstraňovat v zeleném stavu. Letorost, který bude tvořit budoucí kmínek, je třeba vybrat tak, aby byl pokud možno přímým pokračováním kořenového kmene. Jestliže je nezbytné odstraňování některých zdřevnatělých letorostů se třeba postupovat způsobem využívaným u ovocných dřevin.
Obrázek 1 ukazuje řez kmínkem, kde velká část kmínku je bez jakéhokoliv poškození. Takový část kmínku zajišťuje zcela optimální transport vody a živin z půdy až do vrcholové části keře. Ale, jak je ale vidět na obrázku kvalitu kmínku neurčují jenom řezné rány podél kmínku, ale také na patě a vrcholu kmínku.
Obrázek 2 ukazuje poškození dřeva na patě kmínku, která může postupně ovlivňovat „funkčnost“ celého keře. Základ tohoto poškození musel vzniknout už při zapěstování kmínku. Ošetřování révových sazenic po výsadbě je proto velmi důležité, protože právě v tuto dobu se rozhoduje o kvalitě budoucího kmínku. Nadbytečné letorosty na bazální části kmínku je proto třeba odstraňovat v zeleném stavu. Letorost, který bude tvořit budoucí kmínek, je třeba vybrat tak, aby byl pokud možno přímým pokračováním kořenového kmene. Jestliže je nezbytné odstraňování některých zdřevnatělých letorostů se třeba postupovat způsobem využívaným u ovocných dřevin.
Obrázek 1 Obrázek 2
U hladkého řezu u jednoletého s dvouletého dřeva vede řez k malému a plochému vnitřnímu vysychání. Hladký řez, tzn. dokonale začištěná řezná rána – způsobuje vysychání dřeva, ze kterého letorost vyrůstal. Vhodný je proto způsob řezu, který ovocnáři označují jako řez „na patku“. Tento řez způsobuje prosychání dřeva pouze na letorostu v odříznutém místě a neproniká hlouběji do níže postaveného dřeva. Při tomto řezu zůstávají na dřevě spící očka. (Obrázek 3). Udržení spících oček při provádění řezu podporuje zejména plynulost vodivých pletiv, toku mízy a uzavírání řezných ran. Způsob řezu, který zachová spící očka, způsobuje, že réva vinná reaguje jinak, než při hladkém, začištěném řezu, který všechna očka odstraní. Když začíná nové vegetační období, aktivují se tato očka. Mohou vyrašit a mohou vytvořit nové dřevo, takže se réva může uzavřít při zimním řezu vytvořené rány. Réva tak může místo řezu s živým pletivem přerůstat (SIMONIT, 2021).
Na patě kmínku tak nebude docházet k poškození dřeva a bude zachovaná celistvost vodivých pletiv, což je zcela zásadní pro zdravý révový keř.
Obrázek 4 potom ukazuje typický způsob poškození dřeva velkými řeznými ranami na vrcholu kmínku. Velké řezné rány (do více než dvouleté dřevo) mohou vést k vystavení vodivého systému prostředí, což vede k přirozené dehydrataci a odumírání buněk přilehlých k místu řezu. Na tomto základě se potom vytváří rozsáhlé odumřelé oblasti známé jako „prosychající kužely“, které částečně utěsňují poranění a působí jako fyzikální bariéra mezi vodivým systémem a prostředím, ale které mohou být kolonizované houbami (TRAVADON a kol., 2016, CHOLET a kol., 2021). Řezné rány vytvořené příliš blízko kmínku nebo kordónu, mohou podporovat rychlý rozvoj suchého nekrotizujícího dřeva pod plochou rány pletiva exponovaného ke vzduchu.
Tento způsob poškození narušuje prakticky polovinu kmínku. Kmínek tak bude funkční pouze z poloviny a s postupujícími řeznými ranami, bude docházet k jeho výraznému oslabování.
U hladkého řezu u jednoletého s dvouletého dřeva vede řez k malému a plochému vnitřnímu vysychání. Hladký řez, tzn. dokonale začištěná řezná rána – způsobuje vysychání dřeva, ze kterého letorost vyrůstal. Vhodný je proto způsob řezu, který ovocnáři označují jako řez „na patku“. Tento řez způsobuje prosychání dřeva pouze na letorostu v odříznutém místě a neproniká hlouběji do níže postaveného dřeva. Při tomto řezu zůstávají na dřevě spící očka. (Obrázek 3). Udržení spících oček při provádění řezu podporuje zejména plynulost vodivých pletiv, toku mízy a uzavírání řezných ran. Způsob řezu, který zachová spící očka, způsobuje, že réva vinná reaguje jinak, než při hladkém, začištěném řezu, který všechna očka odstraní. Když začíná nové vegetační období, aktivují se tato očka. Mohou vyrašit a mohou vytvořit nové dřevo, takže se réva může uzavřít při zimním řezu vytvořené rány. Réva tak může místo řezu s živým pletivem přerůstat (SIMONIT, 2021).
Na patě kmínku tak nebude docházet k poškození dřeva a bude zachovaná celistvost vodivých pletiv, což je zcela zásadní pro zdravý révový keř.
Obrázek 4 potom ukazuje typický způsob poškození dřeva velkými řeznými ranami na vrcholu kmínku. Velké řezné rány (do více než dvouleté dřevo) mohou vést k vystavení vodivého systému prostředí, což vede k přirozené dehydrataci a odumírání buněk přilehlých k místu řezu. Na tomto základě se potom vytváří rozsáhlé odumřelé oblasti známé jako „prosychající kužely“, které částečně utěsňují poranění a působí jako fyzikální bariéra mezi vodivým systémem a prostředím, ale které mohou být kolonizované houbami (TRAVADON a kol., 2016, CHOLET a kol., 2021). Řezné rány vytvořené příliš blízko kmínku nebo kordónu, mohou podporovat rychlý rozvoj suchého nekrotizujícího dřeva pod plochou rány pletiva exponovaného ke vzduchu.
Tento způsob poškození narušuje prakticky polovinu kmínku. Kmínek tak bude funkční pouze z poloviny a s postupujícími řeznými ranami, bude docházet k jeho výraznému oslabování.
Obrázek 3 Obrázek 4
Staré dřevo a kořeny jsou významným zdrojem zásobních látek, které réva vinná využívá ke svému růstu a vývoji. Optimální podmínky pro tvorbu zásobních látek jsou zárukou vitální a funkční vinice. Naopak strádající keře jsou zcela evidentně postižené nedostatečnou tvorbou a využíváním zásobních látek. Hluboké prosychání do kmínku nebo kordonových ramen spotřebovává také zásobní látky. Keř se proto velkými řeznými ranami ochuzuje o zásobní látky, které potřebuje pro rašení, iniciaci květenství a růst mezi rašením a kvetením. Zásobní látky je možné označit za jedno z klíčových témat, protože rozhodují o vitalitě růstu, výnosu i kvalitě hroznů.
Kvalita řezu proto nesouvisí pouze se vztahem k infekci komplexem chorob kmínku. Kvalita zapěstování kmínku a řezu souvisí především s morfologickou stavbou a fyziologickými funkcemi keře. Vitální a zdravý keř potom následně dokáže omezovat i výskyt chorob kmínku, protože se vždy jedná o „vzájemný boj“ mezi révovým keřem a patogenem a jednoduše řečeno „vyhrává ten silnější“. A kvalitní kmínek je zárukou toho, že bude vyhrávat.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Staré dřevo a kořeny jsou významným zdrojem zásobních látek, které réva vinná využívá ke svému růstu a vývoji. Optimální podmínky pro tvorbu zásobních látek jsou zárukou vitální a funkční vinice. Naopak strádající keře jsou zcela evidentně postižené nedostatečnou tvorbou a využíváním zásobních látek. Hluboké prosychání do kmínku nebo kordonových ramen spotřebovává také zásobní látky. Keř se proto velkými řeznými ranami ochuzuje o zásobní látky, které potřebuje pro rašení, iniciaci květenství a růst mezi rašením a kvetením. Zásobní látky je možné označit za jedno z klíčových témat, protože rozhodují o vitalitě růstu, výnosu i kvalitě hroznů.
Kvalita řezu proto nesouvisí pouze se vztahem k infekci komplexem chorob kmínku. Kvalita zapěstování kmínku a řezu souvisí především s morfologickou stavbou a fyziologickými funkcemi keře. Vitální a zdravý keř potom následně dokáže omezovat i výskyt chorob kmínku, protože se vždy jedná o „vzájemný boj“ mezi révovým keřem a patogenem a jednoduše řečeno „vyhrává ten silnější“. A kvalitní kmínek je zárukou toho, že bude vyhrávat.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.