
Po kroupách je důležitá výživa, nikoliv ochrana
Vinice
Ochrana proto v daném období nebyla potřebná, ale zcela zásadní je výživa. A to i nyní v období vysokých teplot a sucha.
Po kroupách je důležitá výživa, nikoliv ochrana
Po krupobití, které postihlo určitou část moravských vinic, bylo možné sledovat, jak prakticky okamžitě vyjeli postřikovače a rosiče a začaly provádět ochranu. Ochrana však v daný okamžik nebyla vůbec potřeba. Jak mě řekl jeden vinohradník „Proč bych jel dělat ochranu, když hrozny nemají cukr“. Toto praktické vysvětlení vystihuje celou situaci a každý kdo chodí pravidelně do vinice a vinici rozumí, by se měl vyjádřit úplně stejně.
Jak už jsem řekl vícekrát, jakákoliv rada musí vycházet z vinice. To je to zásadní, to je to co moravský vinohradník potřebuje.
Proč nebyla potřeba žádná ochrana?
Zdůvodnění je velice jednoduché. Protože teplé a slunečné počasí prakticky vše vyřeší. Teplé a slunečné počasí následujících dnů umožnilo, že všechny vytvořen prakticky vždy, např. po poškození při osečkování nebo při redukci násady – půlení hroznů. Takže příroda krupobitím uškodí, ale následným počasím pomůže. Celé vegetační období se vyznačuje nízkým nebo žádným výskytem houbových chorob, protože pro jejich rozvoj nejsou příznivé podmínky. Takže napadení révy plísní révy ani padlím révy prakticky nepřipadalo v úvahu. Jediným rizikem mohla být šedá hniloba hroznů. A jak by měl každý vinohradník znát, je k tomu potřeba cukr. A velká většina odrůda nebyla během krupobití ve stádiu zaměkání bobulí. Bobule byly ke všemu většinou zelené, což je další odpověď, proč nehrozí napadení. Zelená rostlinná pletiva produkují fenolové látky, z nichž některé omezují rozvoj šedé hniloby. Teprve při dřevnatění letorostů a třapin produkce těchto látek klesá. Každý vinohradník by to měl dobře znát z pravidel, které souvisí s napadením šedou hnilobou, během kvetení. Jestliže totiž dojde k napadení během kvetení, tak potom zůstává houba v latentním stádiu, právě díky inhibici fenolovými látkami a k jejímu rozvoji dochází, až když se v hroznech zvyšuje obsah cukrů.
Ochrana proto v daném období nebyla potřebná, ale zcela zásadní je výživa. A to i nyní v období vysokých teplot a sucha.
Proč je potřeba listová výživa nebo použití biostimulantů?
Poškození révových keřů je v některých lokalitách extrémní. Je proto potřeba pomocí révovým keřům, aby případně vytvořili nové listy a mohly se připravit na přezimování. S blížícím se začátkem zaměkání bobulí se postupně zpomaluje nebo zcela zastavuje růst. Projevuje se to menším rašením a růstem zálistků. Přesto je potřeba vyvinout alespoň nějakou snahu, aby začaly některé zálistky rašit a vytvořila se asimilační listová plocha. Je třeba také říct, že i když se nevytvoří nové listy, nedojde k přípravě rostliny na přezimování. Rostlina při stresových situacích hospodaří se zásobními látkami, které si prozatím vytvořila, a může je investovat do vyzrávání dřeva a zimních oček. Je to však přirozeně na úkor určitého oslabení keře. Takže je lepší podpořit růst zálistků. Záleží přirozeně také na to, zda nebyla výrazně poškozená očka. Jestliže k poškození oček nedošlo, mohlo by zakrácení letorostu stimulovat rašení zálistků.
Révový keř je přirozeně ve stresových situacích také využívat zásobní látky ze starého dřeva a kořenů. Retranslokace sacharidů z kořenů a starého dřeva může být důležitým faktorem zachování listů a hroznů, zejména pokud je produkce fotosyntézy omezena škůdci, chorobami nebo mechanickým poškozením listů. Révový keř se proto snaží nahradit neprobíhající asimilaci ze zásobních zdrojů.
Po poškození krupobitím a také při současném horkém a suchém počasí by byla nejvhodnější aplikace biostimulantů, případně některých listových hnojiv s dobrou a rychlou přijatelností.
Na trhu se objevuje mnoho biostimulantů. Nedávno byla na webu prezentovaná řada Green Heart, což je jedna z možných alternativ. Dále je možné využívat huminové, mikrobiální biostimulanty, biostimulanty na bázi mořských řas nebo přírodních extraktů.
U některých těchto biostimulantů je možné najít i mechanismy posílení odolnosti k biotickým a abiotickým stresům. Zkušený vinohradník proto po krupobití nepoužíval přípravky na ochranu rostlin, ale biostimulanty, jejichž aplikace mohla pomoci i podpoře růstu.
Horké a suché počasí bude i během zrání způsobovat mnoho neobvyklých situací a problémů, ale o tom až se objeví první výsledky rozborů moštů.

Po krupobití, které postihlo určitou část moravských vinic, bylo možné sledovat, jak prakticky okamžitě vyjeli postřikovače a rosiče a začaly provádět ochranu. Ochrana však v daný okamžik nebyla vůbec potřeba. Jak mě řekl jeden vinohradník „Proč bych jel dělat ochranu, když hrozny nemají cukr“. Toto praktické vysvětlení vystihuje celou situaci a každý kdo chodí pravidelně do vinice a vinici rozumí, by se měl vyjádřit úplně stejně.
Jak už jsem řekl vícekrát, jakákoliv rada musí vycházet z vinice. To je to zásadní, to je to co moravský vinohradník potřebuje.
Proč nebyla potřeba žádná ochrana?
Zdůvodnění je velice jednoduché. Protože teplé a slunečné počasí prakticky vše vyřeší. Teplé a slunečné počasí následujících dnů umožnilo, že všechny vytvořen prakticky vždy, např. po poškození při osečkování nebo při redukci násady – půlení hroznů. Takže příroda krupobitím uškodí, ale následným počasím pomůže. Celé vegetační období se vyznačuje nízkým nebo žádným výskytem houbových chorob, protože pro jejich rozvoj nejsou příznivé podmínky. Takže napadení révy plísní révy ani padlím révy prakticky nepřipadalo v úvahu. Jediným rizikem mohla být šedá hniloba hroznů. A jak by měl každý vinohradník znát, je k tomu potřeba cukr. A velká většina odrůda nebyla během krupobití ve stádiu zaměkání bobulí. Bobule byly ke všemu většinou zelené, což je další odpověď, proč nehrozí napadení. Zelená rostlinná pletiva produkují fenolové látky, z nichž některé omezují rozvoj šedé hniloby. Teprve při dřevnatění letorostů a třapin produkce těchto látek klesá. Každý vinohradník by to měl dobře znát z pravidel, které souvisí s napadením šedou hnilobou, během kvetení. Jestliže totiž dojde k napadení během kvetení, tak potom zůstává houba v latentním stádiu, právě díky inhibici fenolovými látkami a k jejímu rozvoji dochází, až když se v hroznech zvyšuje obsah cukrů.
Ochrana proto v daném období nebyla potřebná, ale zcela zásadní je výživa. A to i nyní v období vysokých teplot a sucha.
Proč je potřeba listová výživa nebo použití biostimulantů?
Poškození révových keřů je v některých lokalitách extrémní. Je proto potřeba pomocí révovým keřům, aby případně vytvořili nové listy a mohly se připravit na přezimování. S blížícím se začátkem zaměkání bobulí se postupně zpomaluje nebo zcela zastavuje růst. Projevuje se to menším rašením a růstem zálistků. Přesto je potřeba vyvinout alespoň nějakou snahu, aby začaly některé zálistky rašit a vytvořila se asimilační listová plocha. Je třeba také říct, že i když se nevytvoří nové listy, nedojde k přípravě rostliny na přezimování. Rostlina při stresových situacích hospodaří se zásobními látkami, které si prozatím vytvořila, a může je investovat do vyzrávání dřeva a zimních oček. Je to však přirozeně na úkor určitého oslabení keře. Takže je lepší podpořit růst zálistků. Záleží přirozeně také na to, zda nebyla výrazně poškozená očka. Jestliže k poškození oček nedošlo, mohlo by zakrácení letorostu stimulovat rašení zálistků.
Révový keř je přirozeně ve stresových situacích také využívat zásobní látky ze starého dřeva a kořenů. Retranslokace sacharidů z kořenů a starého dřeva může být důležitým faktorem zachování listů a hroznů, zejména pokud je produkce fotosyntézy omezena škůdci, chorobami nebo mechanickým poškozením listů. Révový keř se proto snaží nahradit neprobíhající asimilaci ze zásobních zdrojů.
Po poškození krupobitím a také při současném horkém a suchém počasí by byla nejvhodnější aplikace biostimulantů, případně některých listových hnojiv s dobrou a rychlou přijatelností.
Na trhu se objevuje mnoho biostimulantů. Nedávno byla na webu prezentovaná řada Green Heart, což je jedna z možných alternativ. Dále je možné využívat huminové, mikrobiální biostimulanty, biostimulanty na bázi mořských řas nebo přírodních extraktů.
U některých těchto biostimulantů je možné najít i mechanismy posílení odolnosti k biotickým a abiotickým stresům. Zkušený vinohradník proto po krupobití nepoužíval přípravky na ochranu rostlin, ale biostimulanty, jejichž aplikace mohla pomoci i podpoře růstu.
Horké a suché počasí bude i během zrání způsobovat mnoho neobvyklých situací a problémů, ale o tom až se objeví první výsledky rozborů moštů.
Obrovským problémem je poškození letorostů vzhledem k řezu.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Fotografie jsou pouze ilustrační a nepochází z poškozených vinic.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Fotografie jsou pouze ilustrační a nepochází z poškozených vinic.