Podlom, řez a kvalita hroznů

Podlom a čištění starého dřeva patří mezi nejdůležitější zelené práce během vegetačního období.

Biologická podstata podlomu souvisí se stavbou zimního očka u révy. Zimní očko je složené ze tří oček, hlavního a dvou vedlejších. Potenciálně tak mohou vyrašit z jednoho zimního očka až tři letorosty. (obrázek 1 a 2)

     

V rámci podlomu se odstraňují některé letorosty na plodném dřevě za účelem optimalizace rozmístění letorostů na keři, ovlivnění mikroklima listové stěny a regulace plodnosti. Kolik letorostů se při podlomu odstraňuje, závisí na pěstitelském tvaru, požadavcích na výnos a kvalitu, odrůdě. (Obrázek 3)


Klimatické podmínky zásadně změnily přístup k podlomu. V minulosti se podlom prováděl, jakmile to umožnila délka letorostů a bylo dobře patrné, kolik letorostů bude na keři. Dnes hrají zásadní roli klimatické podmínky a především vyšší četnost jarních mrazů. Co se totiž při podlomu odstraní, se již nenahradí. Mělo by proto být zcela automatické, že se podlom provádí, až přejdou největší rizika výskytu jarních mrazů, což v letošním roce zatím představuje tento týden.
Jestliže se podlom provede před příchodem jarních mrazů, a byly již patrné tři letorosty z každého očka, zůstává na keřích většinou z každého očka pouze jeden letorost. Pokud bude tento letorost poškozený mrazem, tak ze zimního očka už další letorost nevyraší. Může pouze docházet k rašení spících oček na starém dřevě. Tím se zachová život keře, ale nikoliv dobrá plodnost.
Podlom je také možností redukce násady hroznů. Na rostoucích letorostech jsou již patrná květenství a je proto možné zachovat nebo naopak redukovat výnos a tím ovlivňovat kvalitu hroznů. V souvislosti s vývojem počasí již neplatí pravidlo „čím nižší výnos, tím vyšší kvalita“. Naopak výnos na keř musí být takový, že hrozny budou optimálně zrát nejenom po stránce cukernatosti, ale i kyselin, aromatických a fenolových látek.

Podlom se proto provádí vždy, až pomine riziko výskytu jarních mrazů.

V jarním období však dochází také k rašení spících oček na starém dřevě. V závislosti na vitalitě keře a podmínkách počasí může být obrůstání velmi výrazné. K vyššímu rašení a růstu letorostů dochází na tvarech s vyšším podílem starého dřeva. Tyto letorosty je třeba odstraňovat, aby se zachoval pěstitelský tvar a omezily řezné rány. U tvarů s jednoduchým řezem a minimálním podílem starého dřeva dochází k obrůstání kmínku, což je však ale jednodušší z pohledu očištění. (obrázek 4)

Jestliže se totiž obrost na starém dřevě neodstraní, začíná docházet k postupnému dřevnatění letorostů a letorost se potom musí odstranit řezem. Každý řez představuje riziko pro vitalitu a životnost keře. Každý řez může také vytvářet další spící očka. Takže se vlastně zvyšuje potenciál pro rašení a růst letorostů ze starého dřeva na další roky. (obrázek 5, 6, 7)
     


Odstranění letorostů ze starého dřeva je tak zcela zásadní. Kdo tento krok neprovede, poškozuje révový keř, výrazně zhoršuje mikroklima vinice, může ovlivňovat plodnost letorostů na další rok a kvalitu hroznů.

V přírodě se nic nezměnilo. Přírodní zákonitosti pořád platí. Vinohradník musí brát akorát výrazně více v úvahu průběh počasí, který ovlivňuje přístup k jednotlivým pěstitelským zásahům. Podlom a čištění starého dřeva patří mezi nejdůležitější zelené práce během vegetačního období.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.