Přihlásit se pomocí Google
Využití krátkodobého ozelenění ve vinicích
Vinice
Krátkodobé ozelenění je ideálním prostředkem pro zvyšování organické hmoty v půdě.
Z pohledu prospěšnosti pro révu vinnou přináší krátkodobé ozelenění ještě více pozitivních stránek, než trvalé ozelenění. Z pohledu konkurence ve vztahu k révě vinné je možné zelenou hmotu prakticky kdykoliv by mohla nastat stresová situace, zapravit do půdy a tím omezit konkurenční působení mezi révou vinnou a ozeleněním.
Krátkodobé ozelenění je možné označit také za „zelené hnojení“, protože pozitivně působí na půdní podmínky a výživu révy vinné.
Krátkodobé ozelenění je ideálním prostředkem pro zvyšování organické hmoty v půdě. Dodání organické hmoty do půdy je jedním z nejlepších postupů pro zlepšení fyzikálních vlastností půdy. Fyzikální vlastnosti půdy potom ovlivňují hospodaření s vodou a díky tomu také projevy stresů u révy vinné.
Biomasa ozeleňovacích rostlin představuje potenciální zdroj půdní organické hmoty. Potenciálním zdrojem organické hmoty mohou být nadzemní části rostlin, ale také kořeny ozeleňovacích rostlin, které jsou v půdě. Biomasa je velmi bohatá na organické látky. Organická hmota představuje potenciální zdroj minerálních látek, které jsou důležité pro výživu révy vinné. Proces rozkladu organických látek a vznik minerálních látek se nazývá mineralizace. Právě tyto anorganické minerální látky mohou být přijímané kořenovým systémem révy vinné. Biomasa ozelenění ve vinicích proto slouží jako zdroj živin pro révu vinnou. Půdní organická hmota slouží nejenom pro výživu pěstovaných rostlin. Půdní organická hmota je důležitá pro drobtovitou strukturu půdy, podporu půdních organismů, ovlivňuje hospodaření s vodou a ovlivňuje sklon k erozi.
Krátkodobé ozelenění umožňuje pokrývat potřebu révy vinné ve vztahu k dusíku. V závislosti na půdních podmínkách a půdních organismech dochází k dekompozici a mineralizaci organické hmoty a dusík se dostává do formy přístupné pro rostlinu. Díky tomu, že se krátkodobé ozelenění zapravuje do půdy, je pohotovějším a větším zdrojem dusíku než trvalé ozelenění.
Důležitou funkcí krátkodobého ozelenění je schopnost přirozeného prokypření půdy a tvorby biopórů. Ve vinohradnictví hrají svůj velký význam biopóry, které je možné zařadit k makropórům. Biopóry jsou vytvářené růstem kořenů révy vinné a ozeleňovacích rostlin nebo činností půdních organismů, např. žížal.
Druhy rostlin využívané k ozelenění, s hlubokými mohutnými kůlovými kořeny, jako jsou rostliny z čeledi brukvovité, mohou zmírňovat zhutnění půdy, díky pronikání kompaktními vrstvami půdy, kdy působí jako „kultivační stroj“nebo bio-drilling. Mohutné kůlové kořeny mají vyšší biologický prokypřovací potenciál, v porovnání s vláknitými kořeny, protože vláknité kořeny se většinou nachází v blízkosti povrchu půdy. Mohutnější kořeny také vytváří makropóry, které umožňují zasakování vody do půdy, provzdušnění půdy a také vytvoří podmínky pro dobré zakořenění révy.
Výsledkem využívání krátkodobého ozelenění je zlepšení půdní podmínek, které omezuje náchylnost půdy na zhutnění, vytváří lepší podmínky pro vsakování vody, v půdě se tak může zadržovat větší objem vody, která může být k dispozici révovým keřům v obdobích s vysokými teplotami. Krátkodobé ozelenění také zcela jednoznačně slouží jako zdroj živin pro révu vinnou a je možné je označit jako přírodní hnojení.
Nabízíme 2 směsi využitelné pro krátkodobé ozelenění ve vinicích:
Krátkodobé ozelenění je možné označit také za „zelené hnojení“, protože pozitivně působí na půdní podmínky a výživu révy vinné.
Krátkodobé ozelenění je ideálním prostředkem pro zvyšování organické hmoty v půdě. Dodání organické hmoty do půdy je jedním z nejlepších postupů pro zlepšení fyzikálních vlastností půdy. Fyzikální vlastnosti půdy potom ovlivňují hospodaření s vodou a díky tomu také projevy stresů u révy vinné.
Biomasa ozeleňovacích rostlin představuje potenciální zdroj půdní organické hmoty. Potenciálním zdrojem organické hmoty mohou být nadzemní části rostlin, ale také kořeny ozeleňovacích rostlin, které jsou v půdě. Biomasa je velmi bohatá na organické látky. Organická hmota představuje potenciální zdroj minerálních látek, které jsou důležité pro výživu révy vinné. Proces rozkladu organických látek a vznik minerálních látek se nazývá mineralizace. Právě tyto anorganické minerální látky mohou být přijímané kořenovým systémem révy vinné. Biomasa ozelenění ve vinicích proto slouží jako zdroj živin pro révu vinnou. Půdní organická hmota slouží nejenom pro výživu pěstovaných rostlin. Půdní organická hmota je důležitá pro drobtovitou strukturu půdy, podporu půdních organismů, ovlivňuje hospodaření s vodou a ovlivňuje sklon k erozi.
Krátkodobé ozelenění umožňuje pokrývat potřebu révy vinné ve vztahu k dusíku. V závislosti na půdních podmínkách a půdních organismech dochází k dekompozici a mineralizaci organické hmoty a dusík se dostává do formy přístupné pro rostlinu. Díky tomu, že se krátkodobé ozelenění zapravuje do půdy, je pohotovějším a větším zdrojem dusíku než trvalé ozelenění.
Důležitou funkcí krátkodobého ozelenění je schopnost přirozeného prokypření půdy a tvorby biopórů. Ve vinohradnictví hrají svůj velký význam biopóry, které je možné zařadit k makropórům. Biopóry jsou vytvářené růstem kořenů révy vinné a ozeleňovacích rostlin nebo činností půdních organismů, např. žížal.
Druhy rostlin využívané k ozelenění, s hlubokými mohutnými kůlovými kořeny, jako jsou rostliny z čeledi brukvovité, mohou zmírňovat zhutnění půdy, díky pronikání kompaktními vrstvami půdy, kdy působí jako „kultivační stroj“nebo bio-drilling. Mohutné kůlové kořeny mají vyšší biologický prokypřovací potenciál, v porovnání s vláknitými kořeny, protože vláknité kořeny se většinou nachází v blízkosti povrchu půdy. Mohutnější kořeny také vytváří makropóry, které umožňují zasakování vody do půdy, provzdušnění půdy a také vytvoří podmínky pro dobré zakořenění révy.
Výsledkem využívání krátkodobého ozelenění je zlepšení půdní podmínek, které omezuje náchylnost půdy na zhutnění, vytváří lepší podmínky pro vsakování vody, v půdě se tak může zadržovat větší objem vody, která může být k dispozici révovým keřům v obdobích s vysokými teplotami. Krátkodobé ozelenění také zcela jednoznačně slouží jako zdroj živin pro révu vinnou a je možné je označit jako přírodní hnojení.
Nabízíme 2 směsi využitelné pro krátkodobé ozelenění ve vinicích:
Prokypřovací směs
V roce 2022 došlo k vytvoření prokypřovací ozeleňovací směsi, která se následně zkoušela v několika moravských vinařstvích. Tato směs byla cíleně vytvořená právě pro biologické kypření zhutnělých viničních půd. Složení směsi je koncipované ve směru dobrého vzcházení osiva, rychlého růstu zelené hmoty a intenzivního prokořenění půdního profilu. Během používání se však ukázaly také další pozitivní vlastnosti a možnosti využití.
Složení směsi je následující: ředkev olejná, pohanka obecná, vičenec ligrus a jetel nachový. Jednotlivé druhy rostlin potom disponují následujícími pozitivními vlastnostmi:
Vičenec ligrus - hlavní kořen je kůlovitý, ovšem mělce se větví, ale jednotlivé rozvětvené kořeny rychle pronikají do půdy. Má mohutnou síť postranních kořenů, takže dobře prokořeňuje i horní vrstvu půdy. Na jaře rychle obrůstá.
Ředkev olejná – rychlý růst po výsevu a vysoká tvorba biomasy. Má vřetenovitý kořene a velkou hypokotylní hlízou. Má krátkou vegetační dobu, vyznačuje se dobrou odolností proti nízkým teplotám. Velmi dobře snáší sucho. Vhodná pro dodávání organické hmoty do půdy.
Jetel nachový – rychle rostoucí. Zakořeňuje středně hluboko. Vhodný na střední a lehké půdy. Vhodný pro zúrodňování a zelené hnojení. Získává vysoký obsah dusíku ze vzduchu a ukládá ho v biomase.
Pohanka obecná – rychlé rostoucí, takže rychle vytvoří pokryv půdy. Středně hluboko zakořeňuje.
Prokypřovací směs je možné vysévat v jarním i podzimním termínu. Směs je možné během vegetace i mulčovat a rostliny znovu obrůstají a tvoří se zelená hmota. Prokypřovací směs proto může zůstat ve vinici i přes zimu a plnit tak pravidla doplňkové platby IP pro směs na zelené hnojení.
Prokypřovací směs je vhodné kombinovat s trvalým ozeleněním. Prokypřovací směs, v meziřadích které nejsou trvale ozeleněné, se využívá k biologickému kypření půdy.
Prokypřovací směs je také vhodné využívat v nových výsadbách révy vinné. Právě zhutnění půdy způsobuje velké problémy v nových výsadbách a znemožňuje révovým sazenicím dobře zakořenit. Jestliže byla provedená dobrá příprava půdy před výsadbou, napomáhá prokypřovací směs udržovat a zlepšovat půdní podmínky. Při výsevu je třeba dbát na to, aby výsev nezasahoval do blízkosti příkmenného pásu. V oblasti příkmenného pásu se tvoří hlavní hmota kořenů. Při dobrém zakořenění se potom mohou kořeny dále rozrůstat. A právě tomu by měla napomoci prokypřovací směs v meziřadí vinice.
Složení směsi je následující: ředkev olejná, pohanka obecná, vičenec ligrus a jetel nachový. Jednotlivé druhy rostlin potom disponují následujícími pozitivními vlastnostmi:
Vičenec ligrus - hlavní kořen je kůlovitý, ovšem mělce se větví, ale jednotlivé rozvětvené kořeny rychle pronikají do půdy. Má mohutnou síť postranních kořenů, takže dobře prokořeňuje i horní vrstvu půdy. Na jaře rychle obrůstá.
Ředkev olejná – rychlý růst po výsevu a vysoká tvorba biomasy. Má vřetenovitý kořene a velkou hypokotylní hlízou. Má krátkou vegetační dobu, vyznačuje se dobrou odolností proti nízkým teplotám. Velmi dobře snáší sucho. Vhodná pro dodávání organické hmoty do půdy.
Jetel nachový – rychle rostoucí. Zakořeňuje středně hluboko. Vhodný na střední a lehké půdy. Vhodný pro zúrodňování a zelené hnojení. Získává vysoký obsah dusíku ze vzduchu a ukládá ho v biomase.
Pohanka obecná – rychlé rostoucí, takže rychle vytvoří pokryv půdy. Středně hluboko zakořeňuje.
Prokypřovací směs je možné vysévat v jarním i podzimním termínu. Směs je možné během vegetace i mulčovat a rostliny znovu obrůstají a tvoří se zelená hmota. Prokypřovací směs proto může zůstat ve vinici i přes zimu a plnit tak pravidla doplňkové platby IP pro směs na zelené hnojení.
Prokypřovací směs je vhodné kombinovat s trvalým ozeleněním. Prokypřovací směs, v meziřadích které nejsou trvale ozeleněné, se využívá k biologickému kypření půdy.
Prokypřovací směs je také vhodné využívat v nových výsadbách révy vinné. Právě zhutnění půdy způsobuje velké problémy v nových výsadbách a znemožňuje révovým sazenicím dobře zakořenit. Jestliže byla provedená dobrá příprava půdy před výsadbou, napomáhá prokypřovací směs udržovat a zlepšovat půdní podmínky. Při výsevu je třeba dbát na to, aby výsev nezasahoval do blízkosti příkmenného pásu. V oblasti příkmenného pásu se tvoří hlavní hmota kořenů. Při dobrém zakořenění se potom mohou kořeny dále rozrůstat. A právě tomu by měla napomoci prokypřovací směs v meziřadí vinice.
Úhor do vinic (zelený úhor)
Tato směs je vhodná jako zelené hnojení půdy před výsadbou vinice, ale také krátkodobé ozelenění – zelené hnojení do plodných vinic. Směs je vhodná pro výsev na jaře i pro možnost ponechání ve vinici přes zimu.
Složení směsi: jetel nachový, lnička setá, hrách-peluška ozimá, jetel plazivý, vikev ozimá
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Složení směsi: jetel nachový, lnička setá, hrách-peluška ozimá, jetel plazivý, vikev ozimá
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Prokypřovací směs po vzejítí Prokypřovací směs během růstu
Prokypřovací směs před mulčováním Růst prokypřovací směsi po mulčování
Prokypřovací směs před mulčováním Růst prokypřovací směsi po mulčování
Detail obrůstání směsi po mulčování / V nových výsadbách je třeba dodržovat vzádlenost od příkmenného pásu