Zásady tvarování tažňů

Správné tvarování tažňů je velmi důležité, protože zachovává plynulost vodivých pletiv. Rozhoduje tak o propojení kořenového systému, kmínku a letorostů s listy a hrozny. Vodivá pletiv zprostředkovávají transport vody, živin a asimilátů.
Cévní svazky tvoří vodivá pletiva. Dřevní část (xylém) zprostředkovává transport vody a v ní rozpuštěných organických a anorganických látek. Xylémem jsou transportované také zásobní látky, které révový keř využívá k růstu révy vinné mezi rašením a kvetením, ale třeba také při absenci listové plochy během zrání hroznů. Lýkovou částí (floém) jsou transportované produkty fotosyntézy, vytvořené v listech.
Funkční vodivá pletiva jsou proto absolutní základ zdravé vinice. Zachování celistvosti a plynulosti vodivých pletiv je prvním předpokladem toho, že „révový keř bude fungovat naplno“.
Při tvarování tažňů proto nesmí docházet k zaškrcení letorostu (obrázek 1). Takto tvarovaný tažeň vede k poškození vodivých pletiv, což zcela názorně ukazuje obrázek 2. Dojde tak k poškození stavby letorostu a poškození vodivých pletiv. Důsledkem může být omezení transportu vody a živin dřevní částí a tím hlavní zásobování révového keře. Při velmi silném zaškrcení letorostu může už na jaře docházet k výrazně horšímu rašení oček, kdy spousta oček na tažni vůbec  nevyraší. Před ohybem tažně ale vyrůstají zdravé a vitální letorosty. Takže keř je zdravý a vitální, ale drastický ohyb ho odstřihl od zdroje vody a živin. Během vegetace potom může docházet k oslabení růstu, vývoje a zrání hroznů.

2_Poškozená morfologická stavba letorostu

Zejména při tvarování plochého tažně je velmi důležité, aby byl vrchol kmínku ukončený přibližně 15 cm po vodícím drátem. (obrázek 3) V takovém případě je potom možné vytvořit plynulý ohyb tažně, aby nedošlo k zaškrcení.
        

3_Vrchol kmínku musí být pod vodícím drátem      4_Vrchol kmínku nad úrovní vodícího drátu

Jestliže je vrchol kmínku na úrovni nebo dokonce nad vodícím drátem je třeba zvolit ohyb do oblouku (obrázek 4). V podstatě násilné ohýbání do tvaru plochého tažně vede k extrémnímu zaškrcení. Tažeň se sice může podařit vytvarovat, pokud se už při tvarování nezlomí, ale výživa tažně je výrazně omezená. Jednoduše řečené, voda a živiny mají zcela minimální možnost dostat se do letorostů.
Není třeba se obávat tvarování tažňů do oblouků, protože ohýbání tažně přes vrchol kmínku může být dokonce pro vývoj révového keře výrazně prospěšné.
Ohyb tažně přes vrchol kmínku (obrázky 5 a 6) je totiž také prevencí proti vyholování starého dřeva  a tím přílišnému roztahování pěstitelského tvaru do šířky. Při ohybu tažně do „protisměru“, přes vrchol kmínku, na stranu kde je umístěný zásobní čípek, dochází ke zlepšení rašení bazálních oček. Díky  ohybu dochází k přerozdělení růstových hormonů a asimilátů a dojde k podpoře rašení bazálních letorostů. Tato skutečnost je velmi důležitá jako prevence před roztahováním pěstitelského tvaru do šířky a následně využívaných velkých řezných ran. Při využití bazálních, tzn. nejníže postavených letorostů, vzniká také malá řezná rána. I bez použití zásobních čípků se tak podaří získat na vrcholu kmínku kvalitní letorost, který bude budoucí tažeň s použitím prakticky pouze jedné řezné rány.  
          

5_Keř s ohybem tažně přes vrchol kmínku             6_Řez na nejníže postavený letorost u daného keře

Tento způsob vede i k určité míře revitalizace keře, protože se plodné dřevo umožní vrátit co nejblíže k vrcholu kmínku. Tento způsob potom napomáhá plynulosti vodivých pletiv a zásobování keře. Umožňuje také snížení počtu velkých řezných ran do starého dřeva.
Bývá také zvykem omotávat letorost, budoucí tažeň, kolem vodícího drátu. I tento způsob není vhodný, protože i během vegetace dochází k tloustnutí letorostu a může docházet k zaškrcování tažně. I tento způsob negativně ovlivňuje vitalitu révového keře.



Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.