Odborná poradna

Půdní rozbor a význam živin

BS Vinařské potřeby
22. října

Půdní rozbor je velmi důležitým nástrojem jak upravit obsah živin ve viničních půdách. Hnojení se jednodušeji provádí na prázdném pozemku, před výsadbou vinice, než ve vysazené vinici.

Podobně jako v případě půdní sondy je také u půdního rozboru třeba postihnout proměnlivost pozemku. Nestačí proto přijít na kraj pozemku a z jednoho místa odebrat celý půdní vzorek. Pozemek je proto třeba projít na náhodně na několika místech odebrat půdní vzorek.

Půdní vzorek se odebírá prostřednictvím odběrové tyče. Odběrovou tyč je možné zapůjčit v laboratoří BS Vinařské potřeby ve Velkých Bílovicích. Odběr se provádí ze dvou půdních horizontů 0-30 cm a 30-60 cm. Hmotnost půdního vzorku by měla být 1–1,5 kg. Půdní vzorky se transportují do laboratoře. Díky tomu je možné získat přehled o stavu živin v těchto dvou půdních horizontech, což je důležité také pro volbu zpracování půdy před výsadbou vinice (Obrázek 1,2,3).

Obrázek 1-Sondovací tyč, papírový sáček a šroubovák jsou potřebné pro odběr půdních vzorků Obrázek 2-Vzorek půdy z hloubky 0-30 cm

Obrázek 1-Sondovací tyč, papírový sáček a                 Obrázek 2-Vzorek půdy z hloubky 0-30 cm
šroubovák jsou potřebné pro odběr půdních vzor

Obrazek 3-Odběr půdního vzorku z hloubky 30-60 cm
Obrazek 3-Odběr půdního vzorku z hloubky 30-60 cm.

V rámci půdního rozboru před výsadbou je třeba stanovit tyto parametry: pH půdy, obsah humusu, obsah draslíku, fosforu, hořčíku a vápníku, obsah aktivního vápna. Jak je potom možné tyto výsledky interpretovat a co je z nich možné vyčíst?

Hodnota pH naznačuje půdní podmínky pro optimální přijatelnost živin. Ve viničních půdách se pH nejčastěji projevuje v rozsahu 6,5-7,5. V případě vyššího nebo výrazněji nižšího pH mohou být horší podmínky zejména pro příjem mikroprvků.

Dalším důležitým parametrem je obsah humusu, který naznačuje půdní úrodnost a naznačuje také možnosti, jakým způsobem je možné ošetřovat půdu ve vinici. Humus pozitivně působí na omezení stresů způsobených zejména suchem.  Obsah humusu souvisí také s půdním druhem a tvorbou jílovito-humusového komplexu. Písčité půdy proto mají obecně méně humusu než například hlinité půdy. Optimální obsah humusu pro viniční půdy se pohybuje mezi 2-3%. Ozelenění ve vinici je jedním z prostředků ke zvyšování humusu. Jestliže se však ozelenění využívá u půdy s nízkým obsahem humusu, může vést k projevu stresu u révy vinné. Organické hnojení před výsadbou vinice může pozitivně působit na obsah humusu v půdě.

V rámci půdního rozboru před výsadbou vinice, se nestanovuje obsah dusíku. Dusík je prvek s velkou pohyblivostí půdě a jeho obsah se tím pádem dynamicky mění. Jestliže se proto provede půdní rozbor na podzim, může být na jaře situace zcela jiná. Jaký je potenciál dusíku v půdě může naznačovat i obsah humusu, protože dusík se uvolňuje také přeměnou organické hmoty.

Draslík je jednou z klíčových živin pro révu vinnou. Draslík ovlivňuje hospodaření s vodou u révy vinné a podílí se na omezení stresových situací u révy. Dále pozitivně působí na zrání hroznů a především tvorbu cukrů. Draslík je živin s menší pohyblivostí v půdě, a proto je optimální výživa do kořenové zóny.  K vzájemnému působení může docházet mezi draslíkem a hořčíkem. Je proto třeba, aby byl v půdě vždy vyšší obsah draslíku. Jako optimální je poměr draslík/hořčík v poměru 2:1. Vysoký obsah hořčíku může omezovat příjem draslíku a réva se tím opět dostává do stresu. Nedostatek hořčíku se projevuje velmi typickým příznakem na listech (Obrázek 4). Nedostatek hořčíku se rovněž může projevovat abiotickým vadnutím třapiny.

Obrázek 4 - Příznaky nedostatku hořčíku

Fosfor je makroprvek, který ovlivňuje plodnost révy vinné. V našich viničních půdách se však většinou neprojevuje nedostatek fosforu. Fosfor je velmi málo pohyblivý v půdě, a proto je opět potřebné hnojení do kořenové zóny.

Dalšími parametry, které se stanovují v půdním vzorku, jsou vápník a obsah aktivního vápna. Někoho by mohlo svádět, že vápník odpovídá obsahu aktivního vápna, ale není tomu tak. Pro výběr podnože je nejdůležitější právě obsah aktivního vápna. Aktivní vápno představuje přijatelnou část uhličitanu vápenatého v půdě. Aktivní vápno potom může ovlivňovat, v souvislosti s podnoží, příjem ostatních živin, zejména železa. Jestliže potom podnož nesnáší obsah aktivního vápna v dané půdě, dochází na listech k výrazným chlorózám (Obrázek 5).

Obrázek 5 - Chloróza
Obrázek 5 - Chloróza

Na základě půdního rozboru potom dojde k výběru vhodné strategie hnojení před výsadbou vinice.

V nabídce služeb najdete 3 druhy půdních rozborů. Pokyny pro odběr půdního vzorku najdete ZDE

 

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

 

 

 

 

Akreditovaná laboratoř

č. 1619 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Po - Pá: 7:30 - 16:00

Vedoucí laboratoře ~ Žaneta Beňová
+420 702 229 666

  • Analýza hroznů a moštů
  • Analýza v průběhu fermentace
  • Analýza vína před láhvováním