Přihlásit se pomocí Google
Je čas pro půdní rozbory
Předjaří je optimální čas pro provádění půdních rozborů. Zcela nezbytné je provádění půdního rozboru před výsadbou vinice. Dále je možné půdní rozbory provádět v případě výživových problémů ve vinici nebo také v pravidelných intervalech za účelem sledování výživového stavu vinice.
Půdní rozbor před výsadbou vinice
Přípravě půdy před výsadbou vinice je třeba věnovat velkou pozornost. Půdní rozbor je třeba provádět v dostatečném předstihu. Optimálně několik let před výsadbou vinice. Nejzazší termín provedení půdního rozboru pro výsadbu na jaře 2023, je právě nyní. Je totiž třeba vytvořit určitý prostor pro hnojení a zpracování půdy.
V situaci, kdy se vysazuje vinice po vinice, je třeba věnovat pozornost i vinici, která se bude klučit a sledovat zda se v ní vyskytují výživové problémy. Pokud se nějaké problémy vyskytují je třeba se v rámci půdního rozboru zaměřit na důvody těchto problémů.
V rámci půdního rozboru před výsadbou je třeba zaměřit se na obsah humusu v půdě. Na základě obsahu humusu je potom možné zvolit vhodnou strategii hnojení, tzn. použití minerálních nebo organických hnojiv. V rámci rozboru půdy před výsadbou se nestanovuje dusík, protože je v půdě výrazně pohyblivý. Obsah humusu však může poskytnout také informace o stavu dusíku v půdě. Mineralizací organické hmoty se totiž může dusík transformovat do podoby přijatelné rostlinami. Na základě dobrého obsahu humusu je možné předpokládat také dostatečnou výživu révy vinné dusíkem. Obsah humusu také může naznačit, jak ošetřovat novou výsadbu. Organická hmota ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy a také sklon půdy ke zhutnění. Půda s dobrým obsahem organické hmoty je odolnější ke zhutnění půdy. Révové sazenice mají v takové půdě možnost lépe zakořeňovat a vytvářet kvalitní kořenový systém.
Poměr huminových a fulvokyselin (HK/FK) může naznačit také kvalitu humusu. Se vzrůstajícím obsahem huminových kyselin vzrůstá i kvalita humusu. Hodnota vyšší než 1 naznačuje kvalitní humus. Hodnota také naznačuje kvalitu mineralizace a dekompozice. Huminové kyseliny tvoří nejkvalitnější složku humusových látek. V půdách mají huminové kyseliny pozitivní úlohu při tvorbě drobtovité struktury, sorpčního komplexu a ve změnách chemismu půdy. Jestliže je poměr na straně huminových kyselin jedná se o vyšší kvalitu humusu, z pohledu uvolňování živin a působení na půdní podmínky. Čím je poměr HK:FK nižší, tím se snižuje kvalita humusu.
Obrázek 1 - Půdní rozbor by měl postihnout také proměnlivost půdních podmínek.
Obrázek 2 - Sondážní tyč pro odběr půdního vzorku. Obrázek 3 - Odběr půdního vzorku.
Další důležité ukazatele půdních rozborů
V rámci půdního rozboru je prakticky nezbytné stanovení hodnoty pH. pH půdy ovlivňuje přijatelnost živin. Při velmi nízkých nebo naopak velmi vysokých hodnotách pH může být omezená přijatelnost některých živin, zejména mikroprvků. Zejména jestliže se pH pohybuje v kyselé oblasti, je třeba před výsadbou nové vinice provádět vápnění.
Půdní rozbor může naznačit také poměry mezi jednotlivými živinami, které mohou podporovat nebo naopak blokovat příjem ostatních živin.
Mnoho půdních rozborů u viničních půd naznačuje až extrémně vysoký obsah vápníku (Ca). Tento parametr je třeba odlišovat od obsahu aktivního vápna, které je důležité pro výběr podnože.
Vysoký obsah vápníku může snižovat přístupnost hořčíku, draslíku, boru, železa, zinku, manganu. Vápník může omezovat také příjem draslíku a hořčíku zejména na vápenatých půdách s vysokým pH, obsahem uhličitanu vápenatého, aktivního vápna a velmi vysokým podílem Ca ve vztahu k výměnné kapacitě kationů (přes 90% Ca).
Pro révu vinnou je však jednoznačně nejvýznamnější poměr mezi draslíkem a hořčíkem (K/Mg). Poměr draslíku a hořčíku v půdě by měl být v poměru 2:1, lepší je i poměr 3:1. Poměr větší než 5 : 1 vede k projevu nedostatku hořčíku u révy vinné.
Mnoho půdních rozborů ukazuje velmi vysoký obsah hořčíku a nízký obsah draslíku. Čím je rozdíl mezi obsahy obou živin větší, tím je z pohledu výživy a příjmu živin problematičtější.
Díky vzájemnému působení K a Mg se při vysokém obsahu hořčíku v půdě, mohou u révy vinné projevovat příznaky nedostatku draslíku. Nedostatek draslíku může být způsobený i jeho nepřijatelností, kterou způsobuje blokace příjmu jinou živinou, jako je tomu v tomto případě. Na listech se proto může projevovat okrajová spála a listy mohou postupně zcela usychat. Může docházet k horšímu vyzrávání dřeva. Draslík také ovlivňuje enzymatické změny v révovém keři. Má velký vliv na zrání a kvalitu hroznů, velmi výrazně ovlivňuje průběh fotosyntézy a akumulaci cukrů v bobulích. Draslík v půdě se podílí, společně s dalšími minerálními látkami, na ovlivnění hodnoty extraktu vín. Vinice s nízkým zásobováním draslíku vedou k nízkým hodnotám extraktu a snížení chuťové plnosti vína. Ovlivňuje nejenom proces vyzrávání hroznů, ale také vyzrávání dřeva. Z tohoto důvodu ovlivňuje mrazuodolnost révy a její odolnost k houbovým chorobám. Nedostatek nebo nepřijatelnost draslíku zhoršuje také vodní režim u rostlin a odolnost k suchu. Díky nevhodnému poměru K/Mg může docházet také k vadnutí hroznů, kdy třapina zůstává zelená, ale bobule zavadají. Dochází tím k poklesu výnosu, ale také zhoršení kvality bobule.
Výživa může způsobovat problémy s kvalitou hroznů, které se často projeví až při výrobě vína. Vinař potom přemýšlí, kde mohlo dojít k nějakému problému. Problém je však již ve vinici. Půdě a péči o půdu je proto třeba věnovat velkou pozornost.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Rozbory půdy provádí BS laboratoř ve Velkých Bílovicích.