Obsah aktivního vápna není obsah vápníku v půdě

BS vinařské potřeby nabízejí při provádění půdního rozboru stanovení obsahu uhličitanů. Tento parametr potom může poskytovat vodítko pro výběr podnože, protože má nejbližší vztah k obsahu aktivního vápna (uhličitanu vápenatého).  
Vápenaté půdy jsou obvyklé v některých významných vinohradnických regionech v Evropě a réva vinná pěstovaná na takových půdách často trpí chlorózou vyvolávanou aktivním vápnem. Uhličitan vápenatý, který je v půdě přítomný ve větším množství a z toho vyplývající vysoká úroveň uhličitanových iontů v půdě, jsou hlavními důvody nedostatku a nepřístupnosti železa. Nízká dostupnost železa vyplývá z jeho nerozpustnosti při vyšších hodnotách pH. V takových podmínkách nejsou kořeny schopné přijímat železo a na keři se objevují chlorózy. Železo se také podílí na enzymatickém systému rostliny. Aktivně se zúčastňuje v redoxních reakcích fotosyntézy, při respiraci, biosyntéze bílkovin a chlorofylu, biologickém vázání atmosférického dusíku a v redukci nitrátů a nitritů.
Projev nedostatku železa je celosvětový problém u kulturních rostlin pěstovaných na vápenatých půdách, díky snížení dostupnosti Fe2+ při vysokém pH a vysokém obsahu uhličitanů.
Příjem železa rostlinou probíhá mladými částmi kořenového systému, a to převážně jako Fe2+, Fe3+nebo ve formě Fe-chelátů. Sorpce železa rostlinou probíhá pod metabolickou kontrolou aktivně. Vlastní pohyb železa a jeho distribuce v rostlině je velmi malý. Proto se příznaky deficience objevují u mladých listů (RICHTER, 2004).

Dalo by se říct, že termín „vápno“ v souvislosti s jeho obsahem v půdě je specifický vinohradnický termín. Využívá se však v celém vinohradnickém světě a představuje vlastně uhličitan vápenatý, který má velký význam pro ovlivnění příjmu železa.
Aktivní vápno je vysoce reaktivní podíl uhličitanu vápenatého (DROUINEAU, 1942). Toto je od počátku založené na vzájemném vztahu mezi reaktivitou kalcitu (minerál – CaCO3) a koncentrací uhličitanů v půdním roztoku, který je souvisí se závažností chlorózy vyvolané nedostatkem železa (ALCANTARA a kol., 2000). Obsahem aktivního vápna v půdě se rozumí pro révu přijatelný podíl z celkového vápna v půdě, tj. podíl vápenatých částic pod 0,002 mm. Ukazatelem pro výběr podnoží je také „CPI“ (chlorotic power index) podle POUGET (1974), který je založený na vztahu aktivního vápna v půdě k podílu extrahovatelného železa.

Při základním půdním rozboru viniční půdy se prostřednictvím metody Mehlich III, stanovuje obsah vápníku (Ca). Samotný vápník však není pravým důvodem problémů s příjmem železa a chlorózami. Obsah vápníku není vhodným ukazatelem pro výběr podnože.

Výsledky půdních rozborů, které se realizují v BS vinařské potřeby jasně ukazují, že neplatí, že i při extrémně vysokém obsahu vápníku (Ca) nemusí být vysoký obsah uhličitanů.
Pro výběr podnože je proto zásadní obsah aktivního vápna. Nedostačuje stanovení vápníku (Ca), protože vápník není ukazatelem pro výběr podnože. V půdě může být často vysoký obsah vápníku a nižší obsah aktivního vápna a uhličitanů.
 Podnože tolerantní k vyššímu obsahu vápna v půdě disponují určitými fyziologickými mechanismy, díky kterým dokážou překonávat chlorózu a je možné je používat na vápenatých půdách. Umožňují dobrý příjem železa i v silně vápenatých půdách.
Variabilita v obsahu aktivního vápna může existovat také mezi půdními horizonty. Tak může být v horním půdním horizontu méně aktivního vápna než ve spodním. Problémy s výskytem chloróz se proto nemusí objevovat u révy hned po výsadbě, ale teprve tehdy až réva vinná hlouběji zakoření.
Sortiment podnoží v ČR nabízí dostatečný výběr podnoží, vzhledem k obsahu aktivního vápna v půdě. Některé podnože dobře snáší i 20% aktivního vápna v půdě.

Tab. Snášenlivost obsahu aktivního vápna u podnoží využívaných v ČR.

V minulosti se často špatně interpretovaly půdní rozbory a na základě extrémně vysokého obsahu vápníku (Ca) v půdě se doporučovala francouzská podnož Fercal, která snáší nejvyšší obsah aktivního vápna v půdě. Tento postup je chybný, protože ukazatelem výběru podnože je obsah aktivního vápna, nikoliv obsah vápníku.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.