Prokypřovací směs do každé vinice

Efektivním nástrojem regenerativního vinohradnictví jsou prokypřovací směsi.Díky hlubokému prokořenění zlepšuje strukturu půdy, zadržování vody i mikroklima, a přirozeně tak pomáhá révě čelit suchu.

„Prokypřovací směs“ je velmi úspěšným nástrojem adaptace vinohradnictví na změny průběhu počasí. Díky jejímu využití dochází ke zlepšení vsakování vody do půdy a díky tomu zlepšení hospodaření s vodou. 
Prokypřovací směs je možné označit také za praktickou aplikaci regenerativního vinohradnictví. Hlavní cíle regenerativního vinohradnictví jsou podpora biodiverzity, podpora zdraví révy vinné, zlepšení ekologických podmínek a odolnosti vinic a zmírnění dopadu klimatických změn. Při pěstování révy vinné, je nutné uplatňovat strategie, jako je ozelenění vinic prostřednictvím druhově bohatých směsí, které jsou schopny ukládat a fixovat uhlík a zároveň zvyšovat biodiverzitu a mikrobiální aktivitu půdy. Podle zásad regenerativního zemědělství by měl tento ekologický systém vést v průběhu času k půdě schopné podporovat dobrou plodnost a kvalitu révy vinné.
Jedním z cílů používání prokypřovací směsi je zlepšení struktury půdy a omezení zhutnění. Jestliže se ve vinici objeví problémy s růstem, plodností nebo kvalitou hledají se příčiny v řezu, pěstitelských tvarech, zelených pracích apod. Problém je ale ve většině případů v půdě a zejména ve struktuře půdy.

     
Obr. 1 Prokypřovací směs po vzejítí                        Obr. 2 Růst prokypřovací směsi 

Struktura půdy vyjadřuje uspořádání pevných částic v půdním tělese, jejich shlukování do agregátů, a dále velikost, tvar a distribuci pórů mezi nimi. Určuje vodní a vzdušné poměry v půdě, pohyb vzduchu, vody a roztoků půdou, má vliv na záhřevnost půdy, vymezuje a určuje prostor pro chemické i biologické procesy v půdě včetně přeměn organické hmoty. Se strukturou půdy nějakým způsobem souvisí všechny významné vlastnosti půdy a půdní procesy. Půdní struktura se vyvíjí současně s vývojem půdy a lze ji poměrně snadno změnit agrotechnickými zásahy. Na tvorbě půdní agregátů a formování dobré strukturu půdy pro pěstování rostlin se podílejí i rostliny. Jejich kořeny prorůstají půdou a tím jednak stlačují okolní částice k sobě, jednak po odumření kořenů dochází k rozkladu biomasy a okolní půda se obohatí rozkladnými produkty. Obohacení organickou hmotou výrazně stabilizuje agregáty minerálních částic. Stabilní agregáty jsou odolné jak mechanickému tlaku, tak rozplavení při nadbytku vody. Velký vliv na agregaci částic a stabilizaci vytvořených agregátů mají půdní živočichové (např. vytvářením půdních pórů, produkcí lepivých látek) a mikroorganismy (např. slepováním částic do agregátů) (ŠIMEK, 2025).

Dalším zcela klíčovým faktorem, který se již v praxi dobře potvrdil, je že prokypřovací směs umožňuje „dostat do půdy více vody“. Pro někoho to může připadat jako paradox, protože se o ozelenění vždy mluvilo jako o výrazné konkurenci pro révu ve vztahu k vodě a živinám. Vždy však záleží na složení směsi, zda bude ozelenění pro révu prospěšné nebo konkurenční. A prokypřovací směs je výrazně prospěšná. Při pohledu, pouhým okem do prokypřovací směsi, je možné pozorovat, že zelená hmota udržuje vlhkou půdu. Půda, ze které vyrůstají rostliny prokypřovací směsi udržuje lépe vlhkost než kultivovaná půdy na okraji meziřadí nebo v příkmenném pásu. Biologická podstata je ta, že srážková voda neodtéká neproduktivně z vinice, ale po stoncích rostlin postupně stéká na povrch půdy a prostřednictvím výrazného prokořenění se velmi dobře do půdy vsakuje. Právě toto je významná funkce prokypřovací směsi. Zároveň dochází k výraznému ovlivnění mikroklima vinice = snížení teploty ve vinici. Tento postup je zcela klíčový v omezení dopadu zvyšování teplot. S prokypřovací směsí lze proto pracovat bez závlahy, pouze se srážkovou vodou a je velmi účinným nástrojem na omezení negativních dopadů sucha na révu vinnou.


  Obr. 3 Prokypřovací směs v nové výsadbě

Představuje také zelené hnojení, které má význam jako zdroj organické hmoty v půdě. Druhy rostlin využívané k zelenému hnojení, přidávají do půdy organickou hmotu prostřednictvím rozkládajících se kořenů a kořenových výměšků. Tím se zvyšuje množství organické hmoty v půdě, mikrobiální aktivita a zlepšuje se agregace půdy a struktura pórů. Výsledkem je lepší infiltrace a zadržování vody – což je zásadní jak během sucha, tak i silných dešťů.

V roce 2022 došlo k vytvoření prokypřovací ozeleňovací směsi, která se následně zkoušela v několika moravských vinařstvích. Tato směs byla cíleně vytvořená právě pro biologické kypření zhutnělých viničních půd. Složení směsi je koncipované ve směru dobrého vzcházení osiva, rychlého růstu zelené hmoty a intenzivního prokořenění půdního profilu.  Během používání se však ukázaly také další pozitivní vlastnosti a možnosti využití.
Složení směsi je následující: ředkev olejná, pohanka obecná, vičenec ligrus a jetel nachový. Jednotlivé druhy rostlin potom disponují následujícími pozitivními vlastnostmi:

Vičenec ligrus - hlavní kořen je kůlovitý, ovšem mělce se větví, ale jednotlivé rozvětvené kořeny rychle pronikají do půdy. Má mohutnou síť postranních kořenů, takže dobře prokořeňuje i horní vrstvu půdy. Na jaře rychle obrůstá.

Ředkev olejná – rychlý růst po výsevu a vysoká tvorba biomasy.  Má vřetenovitý kořene a velkou hypokotylní hlízou. Má krátkou vegetační dobu, vyznačuje se dobrou odolností proti nízkým teplotám. Velmi dobře snáší sucho. Vhodná pro dodávání organické hmoty do půdy.

Jetel nachový – rychle rostoucí. Zakořeňuje středně hluboko. Vhodný na střední a lehké půdy. Vhodný pro zúrodňování a zelené hnojení. Získává vysoký obsah dusíku ze vzduchu a ukládá ho v biomase.

Pohanka obecná – rychlé rostoucí, takže rychle vytvoří pokryv půdy. Středně hluboko zakořeňuje.

                         
Obr. 4 Detail složení prokypřovací směsi před mulčováním             Obr. 5 Růst prokypřovací směsi po mulčování

Prokypřovací směs proto ve vinicích pozitivně působí na:

• Biologické kypření půdy.
• Vsakování vody do půdy.
• Omezení eroze
• Tvorbu zelené hmoty a využitelnost jako zelené hnojení.
• Ovlivňuje teplotní poměry ve vinici.
• Podporuje biodiverzitu a půdní organismy.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.