Není kordon jako kordon aneb exklusivní kordony v maďarské Villány

V poslední době velmi často slyšíme radu, že když chceme ušetřit peníze na obdělávání vinice, tak jednou z možností je řez na kordon Není ale kordon jako kordon. A když má být zapěstovaný a ošetřovaný pořádně, tak to žádná úspora nebude.
Ona deklarovaná úspora souvisí především se zimním řezem a vyvazováním plodného dřeva. Ale co třeba zelené práce a ochrana proti houbovým chorobám?
A jak je to tedy s kordony? A jaká by se měla dodržovat pravidla, aby bylo možné sklízet zdravé a dobře vyzrálé hrozny?
Základem je dokonalé tvarování kordonových ramen. Ohyb kordonových ramen musí být vždy plynulý. Je dobré si představit, že touto částí rostliny „protéká voda“ od kořenů do hroznů. A aby „tato voda“ tekla, nesmí být na cestě žádná překážka v podobě prudkého ohybu nebo zaškrcení (obr. 1).















Obr. 1 Plynulé tvarování kordonových ramen

Zaškrcení se může také velmi lehce pořídit, jestliže se kmínek omotává kolem roxoru a kordonové rameno kolem vodících drátu. Dřevo postupně tloustne a zařezávalo by se do roxoru a drátu. Tok vody by tak byl výrazně omezen.
Řezné rány na kordonových ramenech by měly být umístěné pouze na horní straně ramen. Spodní strana kordonového ramene a celý kmínek by měly být bez řezných ran. Toto je nesmírně náročné a je vidět i na kordonech z Villány, že se tomu nelze vždy ubránit (obr. 2).
Souvisí to se založením kordonu a kvalitou prováděných zelených prací. Veškerý obrost rašící na kmínku a na kordovém ramenu ze starého dřeva by se měl v zeleném stavu odstranit. Odstranění se musí dělat velmi brzy po rašení, dříve, než začnou bazální části letorostů dřevnatět. Potom už se musí použít nůžky a vzniká řezná rána. Právě toto je i prevence proti komplexu chorob kmínku a také u nás nejznámější chorobě ESCA. Rameno bez řezných ran umožní také plynulé zásobování vodou a živinami.















Obr. 2 Spodní část kordonového ramena bez řezných ran

Při zapěstování kordonového ramene je třeba na horní straně zapěstovat základy čípků. Čípky by měly být založené z letorostů rostoucích z oček na horní straně ramen a měly by být rovnoměrně rozmístěné. Je to velmi důležité, protože je to rozhodující pro mikroklima keře. Díky pravidelnému rozmístění čípků se omezí zahuštění listové plochy, které je u kordonových tvarů rizikové (obr. 3).















Obr. 3 Rovnoměrné rozmístění čípků

Letorost, ze kterého se bude zakládat čípek, by měl mít také delší bazální internodia. Délka internodií určuje v podstatě vzdálenost letorostů. Čím budou internodia kratší, tím hustší bude uspořádání letorostů. Postupem času je vhodné vytvořit na kordonovém ramenu část ze starého dřeva, na kterém se potom bude teprve řezat plodné dřevo. Dalo by se to popsat jako „čípek lehce vytáhnout“ (obr. 4).


Obr. 4 Optimální podoba čípků                              Obr. 5 Rovnoměrné rozložení hroznů na keři

Při řezu na čípky vyraší více letorostů ze zimního očka. Vede to k tomu, že se mohou na dvouokém čípku vyvíjet 3 nebo 4 letorosty. Podlom je proto zcela zásadní. Letorosty je třeba dobře rozmístit a z jednoho čípku ponechat 2-3 letorosty.
Podle zkušeností a mnoha pozorování v praxi je při řezu na kordonový tvar ponecháno na keři zpravidla mnohem více oček v porovnání s řezem na tažeň. Tato skutečnost je z minulosti dobře známá z jednoduché záclony, kde se také ponechávalo více oček, „pro jistotu“ a výnosy hroznů potom byly extrémní. I u kordonu je optimální ponechat 8-12 letorostů na běžný metr.
Tvar musí být vzdušný, letorosty v listové stěně rovnoměrně uspořádané a hrozny rovnoměrně rozmístěné. Potom se podaří velmi dobře docílit vynikající zdravotní stav a vyzrálost hroznů (obr. 5).
Nepravidelné uspořádání čípků, nedokonale provedený podlom a upevnění letorostů do drátěnky vede k výraznému zahuštění listové plochy. V nejvíce zahuštěných částech se mohou vytvářet velmi příznivé podmínky pro rozvoj houbových chorob, které se potom mohou postupně šířit. Může tak vznikat i potřeba většího počtu ošetření proti houbovým chorobám. To ale určitě není úspora.
Zimní řez by měl být kombinací mechanizovaného předřezu a ruční korekce. Po suchém podzimním počasí a brzy provedeném zimním řezu na čípky, může docházet k prosychání jednoletého dřeva. Může docházet až k vyschnutí horního očka na čípku. Je také vhodné nad posledním očkem na čípku ponechat větší část dřeva, jako prevenci proti vysychání. Ideální je řez až těsně pod následujícím očkem na letorostu.
Pokud má být kordonový tvar „zázračným tvarem“ s vysokým podílem starého dřeva a nižší citlivostí k ESCA, je sice levnější z pohledu zimního řezu, ale dražší z pohledu zelených prací. U kordonových tvarů jsou totiž nejdůležitější čištění obrostu na starém dřevě, dokonale provedený podlom a rovnoměrné rozmístění a upevnění letorostu do drátěnky. Preciznost a náročnost na provedení je proto daleko vyšší než u vrcholových tvarů s řezem na tažně.
A jak je vidět i ve Villány. Kordony jsou určené pro produkci hroznů se špičkovou kvalitou typu Merlot a Cabernet franc, nikoliv k levné, masové produkci všech odrůd, jak k tomu dochází na Moravě (obr. 6).















Obr. 6 Exklusivní kordony ve Villány



Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.