Předsběrová analýza 39. týden / 2026

Ve 39. týdnu, tedy při naší poslední předsběrové analýze, dosahovala cukernatost většiny sledovaných odrůd velmi vysokých hodnot. Nejvyšší cukernatost byla zaznamenána u Veltlínského zeleného z Lednice (24,0 °NM), Tramínu červeného ze Znojemska (24,5 °NM) a Rulandského modrého z Velkých Bílovic (23,5 °NM).

Vysoký obsah kyseliny vinné patří mezi charakteristické znaky ročníku 2026. U řady vzorků byly naměřeny koncentrace přesahující 10 g/l, přičemž maximum dosáhlo až 11,8 g/l.

V podmínkách tohoto suchého ročníku lze současně očekávat i zvýšené koncentrace draslíku v bobulích. Draslík reaguje s kyselinou vinnou za vzniku hydrogenvinanu draselného, což po alkoholovém kvašení významně zvyšuje riziko vzniku krystalických zákalů a následného vypadávání vinného kamene, a to jak během zrání vína, tak i po nalahvování.

Z enologického hlediska lze proto předpokládat:

→ výraznější pokles celkové kyselosti v průběhu kvašení,

→ zvýšení hodnoty pH oproti původnímu moštu,

→ vyšší pravděpodobnost nestability vůči hydrogenvinanu draselnému,

→ zvýšenou potřebu kontroly a případné úpravy krystalické stability před lahvováním.

V letošním roce nelze vyloučit ani zvýšené koncentrace vápníku. Suché podmínky během vegetace často vedou ke koncentrování minerálních látek v bobulích, obdobně jako v případě draslíku. Na rozdíl od hydrogenvinanu draselného však mohou vápenaté soli kyseliny vinné krystalizovat velmi pomalu a jejich přítomnost se může projevit až několik měsíců po nalahvování.

Rizikové budou zejména:

→ vína vyrobená z přezrálých a částečně dehydratovaných hroznů

→ mošty s vysokým obsahem kyseliny vinné,

→ vína po intenzivním odkyselování,

→ vína se zvýšeným obsahem vápníku pocházejícím z technologických vstupů.

Proto doporučujeme před lahvováním ověřit nejen běžnou krystalickou stabilitu vůči hydrogenvinanu draselnému, ale u rizikových šarží také stabilitu vůči vinanu vápenatému.

Zdravotní stav hroznů je letos obecně příznivější než v deštivých ročnících. Přesto mohou některé bílé odrůdy vykazovat vyšší riziko bílkovinné nestability. Důvodem je kombinace vyšších koncentrací hroznových bílkovin v důsledku nízkých výnosů a současně vyšší extraktivnosti moštů.

Zvýšenou pozornost doporučujeme věnovat především odrůdám Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink rýnský a Chardonnay, stejně jako mladým aromatickým vínům určeným k časnému lahvování. O vhodné dávce bentonitu je účelné rozhodovat až na základě laboratorního testu bílkovinné stability, který umožní optimalizovat ošetření vína a minimalizovat případné senzorické ztráty