Zhodnocení půdního profilu je důležité před výsadbou révy vinné

Před výsadbou révy vinné není dostatečné provádět pouze půdní rozbor ve vztahu k obsahu humusu a živinám. Půdní rozbor totiž téměř nic neřekne o půdním profilu. Zhodnocení půdního profilu je zcela zásadní, protože se ukáže potenciál révy vinné pro zakořenění. Zhodnocení půdního profilu a potenciálu zakořenění je potřebné pro volbu sponu výsadby, zejména vzdálenosti keřů v řadě. Chybně zvolený spon již není možné opravit a může vést k slabému růstu révy, nízké plodnosti a kvalitě hroznů.
Svislý řez pedonem – půdním tělesem se nazývá půdní profil. 
Půdní profil je tvořen diagnostickými horizonty. Sahá od vrstev rostlinného opadu až do nezvětraného půdotvorného substrátu. Tak, jak je tvořen svými plně vyvinutými a naznačenými diagnostickými horizonty, tak je charakteristický pro jednotlivé půdní typy a subtypy.  Každá půda je charakteristická určitou stavbou svého profilu. Každá půdní jednotka je charakteristická svým celkovým vzhledem, podmíněných střídáním půdních horizontů určitého sledu. Zákonité zvrstvení jednotlivých půdních horizontů v půdním profilu určuje půdní typ stanoviště. Půdní horizonty a jejich uspořádání jsou pro každý půdní typ typické, neboť odráží místní zákonitý projev komplexně působících půdotvorných činitelů (REJŠEK a VÁCHA, 2018).
Ideální je provádět průzkum půdního profilu ve vinici před klučením. Takový průzkum totiž ukazuje zakořenění stávající vinice a lze proto předpokládat, jak může vypadat zakořenění nové vinice.

Obr. 1 ukazuje půdní profil ve vinici v Sedleci u Mikulova. Jedná se o černozem modální na spraších. Na obrázku je dobře vidět
prokořenění horního humózního horizontu, kde se nachází většina kořenové hmoty. V následující vrstvě spraše nejsou patrné žádné kořeny. Půdní profil jasně naznačuje potenciál „mělkého“ zakořenění révy. Není patrná schopnost révy zakořenit do hloubky. Při výběru sponu je proto třeba počítat s tím, že kořenový systém „bude potřebovat“ spíše prostor do šířky než do hloubky. Vzdálenost keřů v řadě potom může být optimální v rozsahu 1,0 – 1,2 m.

         
Obr. 1 Půdní profil v Sedleci u Mikulova                      Obr. 2 Půdní profil v Blatnici

Obr. 2 ukazuje půdní profil v Blatnici deklarovaný jako černozem na slínech a jílovitých břidlicích. Z obrázku je patrná dobrá hloubka půdního profilu, kde nejsou žádné půdní vrstvy, které by mohly omezovat zakořenění révy do hloubky. I když se při hodnocení v různých částech svahu snižuje hloubka půdního profilu, v závislosti na dlouhodobé půdní erozi, je možné stále počítat s dostatečnou hloubkou zakořenění. Vzdálenost keřů v řadě potom může být užší a pohybovat se mezi 0,7-0,9 m.

Obr. 3 ukazuje černozem na slínech. Na obrázku je patrná velmi mělká vrstva propustné vrstvy půdy, následované nepropustnými jílovitými deskami. Zde je patrné, že se tyto desky patrně nepodaří narušit ani při hlubokém zpracování půdy před výsadbou. Prostor pro rozvoj kořenového systému je opět omezený a vzdálenost keřů v řadě by byla optimální v rozsahu 1,0 – 1,2 m.

Obr. 3 Půdní profil v Šatově

Obr. 4 ukazuje půdní profil na Sonberku, který představuje černozem modální na spraších. Při klučení vinice zde bylo možné najít kořeny i v hloubce mezi 2-3 m. Půdní profil proto ukazuje příznivý potenciál pro zakořenění do hloubky, kde je možné zvolit vzdálenost keřů v řadě mezi 0,7-0,9 m.

Bez zhodnocení půdního profilu se jedná o „výsadbu na slepo“. Jestliže proto dojde k výsadbě na nízkou vzdálenost keřů (0,5-0,8 m) a půdní podmínky neumožní zakořenění révy do hloubky, může docházet ke konkurenci kořenů révy a dostupné části půdního profilu. Kořeny potom nemají dostatečný prostor v půdě a jakmile „obsadí“ dostupný půdní profil, může se začít projevovat stres. Nejčastěji se na révě vinné projeví oslabením růstu, příznaky výživových problémů, poklesem výnosu a kvality.
Jestliže však půdní profil umožní zakořenění révy vinné do hloubky, představuje půda zcela ideální podmínky pro pěstování révy vinné. Vzdálenost keřů v řadě se tak může pohybovat mezi 0,5 – 0,8 m. Tento trend je založený na předpokladu, že půdní podmínky umožní zakořenění révy vinné do hloubky. Předpokládá se, že se dosáhne vertikálního rozložení kořenového systému.

   Obr. 4 Půdní profil Sonberk

Kořenový systém se tak bude nacházet v různých vláhových podmínkách. Jelikož je dobře známé, že růst, vývoj révy a zrání hroznů jsou ovlivněné hormonálně a tvorba hormonů souvisí také se stresovými podmínkami. Vliv na zrání hroznů tak může být pozitivní, zejména z pohledu tvorby sekundárních metabolitů (fenolových a aromatických – vonných látek). Réva je také lépe odolná k abiotickým stresům.
Při volbě sponu výsadby je však také rozhodující volba pěstitelského tvaru a způsobu řezu. Tomu všemu potom musí odpovídat výběr podnože.

Při průzkumu půdního profilu se také často odhalí míra zhutnění půdy. Zhutnění půdy ve vinici zcela zásadním způsobem ovlivňuje strukturu půdy. Zhutnění půdy lze definovat jako půdní fyzikální degradaci, v jejím důsledku je utuženo podorniči, na povrchu půdy se tvoři krusty, tím pádem jsou negativně ovlivněny veškeré funkce půdy. Zhutňování (utuženi) půd je ovlivněno dvěma faktory, a to přirozeným faktorem(přírodním) a umělým (antropogenní činnosti). Mezi hlavní přirozené faktory řadíme mechanicko- fyzikální stav půdy, tento stav vyplývá ze složení organického a anorganického půdního podílu. Dalším přirozeným faktorem je kořenový tlak při prorůstání kořenů rostlin do půdy. Umělé faktory především souvisejí s mechanizovanými agrotechnickými zásahy (ŠAŘEC, HUDIK a PROŠEK, 1998 In: BURG a kol., 2016).
Pronikání kořenů půdou je ovlivněno jak pórovitostí půdy, tak pevností půdy. Zhutnění snižuje objem a kontinuitu velkých pórů. Kořeny se nemohou zmenšit, aby pronikly užšími póry, než je průměr kořenů. Pokud tedy kořeny pokouší prorůstat zhutněnou půdou, musí být schopny pronikat póry vyvíjením dostatečně velkého tlaku, aby překonaly mechanickou pevnost půdy. Ačkoli jsou dobře známé případy hlubokého pronikání kořenů a dokonce i štěpení hornin růstem kořenů, cílem produktivních vinic je vždy dosáhnout maximálního rozložení kořenů s minimálním kořenovým tlakem.

Půdní profil je proto třeba pečlivě vyhodnotit před plánováním nové výsadby. Na základě půdních podmínek je potom třeba volit takový spon výsadby, který umožní růst a plodnost révy vinné a životnost vinice.


Obr. 5 Výkop půdní sondy pomocí bagru


Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.